Obsah

logo

Bádejme spolu (Comenius Regio)
Badatelský den první
badatelský denJiž druhým rokem si 2. stupeň připravil pro 1. stupeň naší školy akci, která se jmenuje Badatelské dny. Již z názvu vyplývá, že na badatelských dnech se děti učí poznávat různé věci z přírody - jako jsou například ovoce, různé bodláky, energie v citronech či jak dokázat tuk v semínkách. Některá stanoviště jsme obešly a zjistily jsme pár informací. 
Stanoviště s plody
Co na tomhle stanovišti děláte? Andrea:Máme pracovní list, který podle různých plodů doplňujeme a ověřujeme odpovědi, zda platí ANO/NE. Moc mě to tady baví, protože si mohu různé plody osahat a dozvědět se nové informace. Co od Badatelských dnů očekáváte? Paní učitelka Marta Weinrebová: V každém případě už z loňského roku se mi osvědčilo, že když přijdou žáci z nižšího stupně k nám, tak už díky badatelským dnům budou umět mikroskopovat a budou lépe zvládat práci s mikroskopem. Bylo těžké připravovat tyto druhé Badatelské dny? V loňském roce jsem měla jako mentory deváťáky a ti už byli zaběhlí a teď se vlastně zabíhají noví. Takže to má taky své plus. Chcete tuhle akci pořádat i v dalšíchbadatelský den letech? Já osobně bych určitě chtěla. Pro děti je to dobré a pozitivní. Co tady jako mentorka s dětmi děláš? Andrea Kadlecová: My jsme teď zkoumali bodlák. Jaké má háčky atd. A popisovali jsme jablko a broskev. Také jsem si připravila pro děti hru na interaktivní tabuli. Denisa Špačková: Děti musí na interaktivní tabuli dosazovat různá ovoce a zároveň si myslím, že si interaktivní tabuli vyzkouší.
Stanoviště fyzika,chemie
Co tady jako mentorka s dětmi děláš? Dominika Hrádková: Dělám s nimi různé pokusy ohledně chemie. Dokazujeme tuk v plodech, cukry, vitamíny atd. Baví tě práce na tomto stanovišti? Co ses zatím naučil? Kuba: Ano, baví mě. Naučil jsem se jak zjistit, jestli je elektřina třeba v citrónu. Co chcete děti na tomhle stanovišti naučit nebo jim dokázat? Pan učitel Miroslav Krbec: My tady měříme napětí plodu. Máme tady citrón, kiwi a jablko. Nejdřív změříme, jaké napětí jim dávají, pak si vyzkoušíme, jestli by to napětí dokázalo rozsvítit obyčejnou žárovku. Myslíte si, že děti stanoviště opravdu baví? Zatím nevidím nikoho, že by se smál. Spíš koukají, jako by se bály. Co od Badatelských dnů očekáváte? Že se děti nebudou bát 2. stupně, když to tady touto formou poznají. Tady poznají, že fyzika je hezká, a nebudou se jí tolik bát.
badatelský denTak co děti, těšíte se k nám na 2. stupeň? Těšíte se, až v hodinách fyziky a chemie budete vědět, jak se získává energie? Nebo na přírodopisu budete umět popsat ovoce. My doufáme, že dny bádání u nás na 2. stupni pro vás byly naučné, zajímavé a plné zábavy.
Kačka, 8.B
Badatelský den druhý
Baví tě práce s dětmi? Jana, 8.B: Baví, protože s dětmi se dobře pracuje. Docela jsou i chytří, takže to jde dobře. Domča, 8.B: Baví mě to a doufám, že se děti naučí něco nového. Markét, 9.A: Baví, protože děti jsou dost samostatné, chytré, hodné (smích). Kdybys měl/a možnost pomáhat i příští rok, chtěl/a bys? Jana, 8.B:Určitě bych chtěla pomáhat, protože mě to baví a navíc se sama něco nového naučím. Ondra, 7.B: Ano, někdy pracují, jak by měli. Markét, 9.A: Kdyby byla ta možnost, tak bych určitě chtěla. Domča, 8.B: Chtěla, protože mě samotnou ty pokusy baví, ale je to dost zajímavé, když ten stejný pokus dělám třeba desetkrát dokola, tak už je to dost unavující. Proč jsi šla / šel na tohle stanoviště? Nelákalo tě jiné? Jana, 8.B: Lákalo mě jít k Ametystu, ale paní učitelka Weinrebová si mě vybrala sem. Ondra, 7.B: Vybral jsem si ho, protože mě matematika baví a nelákalo mě jiné! Markét, 9.A: Na Ametystu jsem byla už minulý rok a bavilo mě to, netáhlo mě to jinam. Domča, 8.B: Chemie je mi asi nejbližší. Líbí se ti na tomto stanovišti? Míša, 5.B (Ametyst): Líbí, naučila jsem se tady nové věci. Dominik, 7.A (fyzika):badatelský den Jo, líbí, fyzika mě docela dost baví a líbí se mi. Natálka, 5.B (biologie): Ano. Tomáš, 5.B (matematické úlohy): Líbí, protože to tady je zajímavé a jsou tu nové věci. Ondřej,5.B (matematické úlohy): Ano, baví mě to tu. Adam, 5.B (chemie): Líbí se mi tady, protože se tu naučíme spoustu nových věcí. Co se ti na tomto stanovišti líbí nejvíce? Dominik, 7.A (fyzika): Asi to měření různých sil. Natálka, 5.B (biologie): Nejvíc mě zaujalo pitvání hrušky. Tomáš, 5.B (matematické úlohy): Nejvíc asi to, badatelský denže při počítání jablek je můj spolužák musel přendávat pořád z mísy do košíku (smích). Adam, 5.B (chemie): Asi všechny pokusy. Chtěl/a bys sem i příští rok? Natálka, 5.B: Určitě ano. Adam, 5.B: Určitě jo, je tu sranda a pokusy. Tomáš, 5.B: Ano, protože paní učitelka Mgr.Konšalová je na nás hodná a je tady zábava.
Mgr.Weinrebová: Já bych jenom chtěla dodat, že naši noví kantoři se rychle zaběhli a jde jim práce s dětmi skvěle. Loni jsem chválila naše bývalé deváťáky, a proto jsem chtěla poděkovat i novým kantorům.
Barča a Oli, 8.A
 
Čáry máry barvičky!
Na Badatelských dnech, které se uskutečnily 23.11. a 26.11., nebylo jen stanoviště biologie. Žáci pátých tříd mohli pracovat i na stanovištích, která se věnovala fyzice, chemii, matematice.
Nás ale zajímá, jak se při obou dopoledních výukách dařilo malým chemikům. Pochopili jste správně. Ano, jsme v chemii. Na stanovišti chemie si naši mladší spolužáci mohli vyzkoušet a zjistit, jestli například jablko obsahuje cukr, citron vitamin C, banán a fazole bílkovinu. Páťáci si vyzkoušeli práci s chemickým nádobím, se zkumavkami, kádinkami, kahánkem, dokonce i se smíchanými roztoky. Ochranná křídla nad našimi chemiky drželi mentoři s paní učitelkou Boudovou.
Dle našich názorů si naši spolužáci stanoviště užili a moc se jim zde líbilo. Doufáme, že příležitost organizovat Badatelské dny znovu se ještě naskytne.
Domča a Mary, 8. B
 
Senát 11.12.2012

 

Přítomni:
V. Váca, 4.B, M. Urban, 4.C, L. Dokoupilová a E. Hessová, 5.A, N. Brejchová a M. Cebová, 5.B, R. Bauml a A. K. Kvačová, 6.A, D. Málek a C. Kučera, 6.B, V. Bouřil a D. Čech, 7.B, O. Přibylová a B. Málková, 8.A, M. Kordíková a D. Hrádková, 8.B, Mgr. J. Šedivý, Mgr. N. Vlasáková, Mgr. A.Boudová, Mgr. L. Navrátilová, Mgr. J Netolická
 
1. Adopce na dálku: Stav sbírky je 3.161 Kč, ještě nejsme za půlkou. Děkujeme všem přispěvatelům.
2. Zájezd do Německa - zhodnocení: Všichni účastníci přítomní na Senátu říkali, že se jim v Německu líbilo. Spolupráce s Němci i příští rok není stále jistá, ale paní ředitelka z Německa napsala našemu panu řediteli a pro nás do školy vánoční přání.
3. Kampaň Baterie do koše nepatří: Tento projekt měl na starost Ekotým, který pro to vyrobil i plakátky. Celkem se jen ve škole vybralo asi 300 kg baterií, více se vybralo na 1.stupni.
4. Vánoční soutěž: Je málo kompletních družstev, nutno připomenout. Bude se konat v pátek 21.12.2012 v hudebně, za pomoci interaktivní soutěže a možná s vložkou Partička. Každý ročník bude soutěžit jednu vyučovací hodinu.
5. Valentýnská soutěž: Ta se jako každý rok koná pouze na 1.stupni naší školy. Bude v pátek 15.2.2013 a měli by se účastnit dva žáci z každé třídy. Tuto soutěž bude mít na starost paní učitelka Vlasáková s jejím organizačním týmem.
6. Tříkrálová sbírka a návštěva v Diakonii: Olga Přibylová, senátorka a redaktorka, doprovodila skupinu loňských koledníků z 1.a 2.stupně při návštěvě střediska Radost v Merklíně. Žáci byli hezky pohoštěni a prohlédli si celé zařízení. Domluvili se na účelu letošní sbírky – příspěvek na vybavení další domácnosti v chráněném bydlení.
7.Aréna: Žáci,kteří schválně zničili skříňky v šatnách či byli svědky a nezabránili tomu, neoznámili to učitelům a lhali při vyšetřování, byli potrestáni kázeňskými postihy. Jinak žádné problémy na škole nikdo nenahlásil.
Příští jednání Senátu: v úterý 8.1.2013
Zapsala: Bára, 8.A

  senát

 
Co je to DIAKONIE?
diakoniePro někoho možná neznámé slovo, ale pod tímto slovem se skrývá spousta lásky a dobrých srdcí. Jistě všichni víte, že 6. ledna chodí dobrovolníci nejen z naší školy v kostýmech tří králů po domácnostech a vybírají peníze na pomoc osobám s mentálním postižením a autismem – klientům merklínské Diakonie.
 
Úspěšní koledníci z 2. stupně Dan Hrtán, Lukáš Strejc a Mirek Jankech spolu s úspěšnými koledníky z 1.stupně Aničkou Kubešovou, Týnou Klímovou a Dankem Bouřilem, se mnou a s panem ředitelem jeli na výlet do střediska Radost v Merklíně. Po příjezdu nás velmi mile uvítali a ukázali nám zařízení, na které jste statečně sbírali peníze minulý rok. Toto zařízení umožňuje lidem na vozíčku nebo lidem s kočárky vjet bez problému do mikrobusu. Po zajímavé ukázce jsme šli dovnitř, kddiakoniee bylo tolik jídla ... páni … J Byly tam dva talíře mafinů, z něhož jeden zmizel po čtvrt hodině, viď, Lukáši (Lukáš dokázal sníst jedenáct mafinů). Byly tam obložené talíře, brambůrky, no prostě vše. K pití jsme si tam mohli nabídnout kolu, džus nebo vodu. Všichni jsme si sedli ke stolu, počkali na pana ředitele celé Diakonie – Západ pana Bc. Petra Neumana a začala beseda. Trvala asi 30 minut, ale probrali jsme (spíše dospělí J) historii Diakonie a Tříkrálové sbírky. Během besedy jsme se také dozvěděli, jaké služby můžou v Merklíně i v jiných
 střediscích Diakonie nabídnout. Můžete tam třeba ubytovat svého postiženého příbuzného na nějakou dobu, pokud chcete jet někam na dovolenou a podmínky vám neumožňují, aby ten dotyčný jel s vámi. Jsou tam ale i tací, kteří už svou rodinu nemají a bydlí tam pořád (samozřejmě nepočítám vycházky). Mají to tam ale velmi útulné. Klienti mají malé bytečky, tzv. domovy, kde je obývací pokoj, kuchyně a několik ložnic. Venku mají také trampolínu a bazén, ve kterém se v létě koupají. Při prohlídce jsme narazili na nového kamaráda Jabího [džabího]. Jabí je moc milý a upovídaný pán původem z Pobřeží Slonoviny. Zaznělo tam i pár super hlášek, viď, Spajdy („Ta paní vypadá docela normálně“… - „To je pracovnice“ J).
Po mnoha hezkých zážitcích byl čas na rozloučení. Nakonec si pro nás pracovníci Diakonie připravili malý dárek, který mě moc potěšil. Já jsem z toho byla naprosto nadšená a doufám, že se tam někdy ještě pojedu podívat.
Důležité ale je domluva, že dobřanští tříkráloví koledníci budou opět vybírat na pomoc merklínským z Diakonie, a to na vybavení domácnosti dalšího bytečku – domova pro klienty střediska Radost. Budeme rádi, když nám pomůžete – jako koledníci, či jako přispěvatelé. Děkujeme a těšíme se na viděnou v sobotu 5.ledna 2013.Oli, 8.A
.
 
Putování světem
Dne 22. 11. jsme s naší třídou byli navštívit knihovnu. Když jsme přišli, tak jsme se rozdělili do trojic anebo dvojic, poté jsme dostali téma, např. Čína, Mezopotámie, Indie atd. My jsme měli téma Čína, dostali jsme 3 otázky: 1. Kde se nachází Čína? 2. Jaká řeka jí protéká? 3. Jaké plodiny se tam pěstují? Ke splnění těchto otázek jsme měli knihy k zapůjčení, vše se tam dalo najít, ale museli jsme vědět, jakou knihu máme využít. Když jsme svou práci dodělali, tak jsme ji před všemi prezentovali. Většina skupinek měla ve své prezentaci cizí slova. Nejlepší práci měli Daniel Málek a Luboš Hess.
Kájina, 6.B

Chvíle v knihovně
Dne 23. listopadu 2012 byla třída 6.A s paní učitelkou Vlasákovou v knihovně. Šli jsme do světa knih na poslední dvě vyučovací hodiny a dostali jsme tam papírky, na kterých byly otázky. Pracovali jsme ve dvojicích a trojicích. Já byla ve dvojici s Luckou Hodanovou. Byla to legrace hledat všechny ty informace. A ta spolupráce! Každý hledal odpověď v knihách, poté jsme prezentovali zjištěné informace. Každý měl něco jiného. Někdo zpracovával Čínu, někdo Mezopotámii a někdo měl zase Indii. Naše pátrání se neobešlo bez pohromy. Někdo roztrhl stránku v knížce. Všichni se ptali, kdo to byl. Pachatel byl po velkém pátrání dopaden. Ale jinak se chvilka v knihovně povedla. Někdo si odnesl nějaké nové vědomosti, někomu v hlavě nezůstalo nic.
Sára, 6.A; foto, 6.B

knihovna

Bádejme spolu (Comenius Regio) – pokračování ze str. 1
Návštěva z ciziny
návštěvaV neděli 24. listopadu k nám do Dobřan zavítala návštěva z Německa. Třetí den se hosté vydali na oba stupně základních škol, aby se podívali na způsob výuky našich učitelů. Nejprve navštívili (a my jsme u toho nechyběli :)) 1. stupeň, kde nás vřele uvítala paní zástupkyně J. Netolická. Nejdříve jsme začali prohlídkou celé školy, navštívili jsme několik tříd i přípravnou třídu, kde k překvapení všech nebyla žádná děvčata, a chvilku se vždy dívali na probíhající hodinu. Poté jsme zamířili do třídy 5.B, kde jsme zhlédli celou hodinu matematiky. Jakmile zazvonilo na přestávku, šli jsme do sborovny, kde jsme měli chvilinku času na malé občerstvení. Toho jsme rychle využily my redaktorky a položily jim pár otázek.
Jak se vám líbí výzdoba na 1. stupni? Vaše škola je velmi hezky vyzdobena. Všechny obrázky a výrobky na zdech... je to opravdu krásné. A jak je to na vaší škole? Máte tam hodně výzdoby? Ne, ne, ne. Nemáme tam tolik věcí na zdech jako tady. Jen někde kalendář, obrázek nebo plakát ve třídách. Líbí se Vám uspořádání lavic do skupin? Myslíte, že se takto zvyšuje efektivita učení žáků? Ano. Podle mě je to velmi zajímavá myšlenka a dosud jsem se s tím nesetkala. Co si myslíte o užívání anglického jazyka i během matematiky? Používání jiného jazyka i v jiných předmětech, než je předmět určený, je podle mě správná cesta k vedení žáků, aby se lépe a snáze dorozuměli.
Po rozhovoru šla delegace navštívit opět 2. stupeň, kde pro ně byla připravena ukázka hodiny dějepisu, a to v 8.A, kde zrovna probírali reformy Marie Terezie a Josefa II. Žáci pracovali ve skupinách větší část hodiny, pro zopakování naučeného si zahráli kooperativní bingo. Po ukončení hodiny odešli návštěvníci tentokrát do sborovny 2. stupně, kde měli opět možnost občerstvit se. Znovu jsme zakročily my novinářky a získaly pár odpovědí na naše otázky.
Jaký je váš dojem na výuku učitelů? Myslím si, že učitelé dělají velmi dobrou práci, protože žáci jsou během hodin velmi veselí, neviděla jsem, že by měli nějaké obavy. Usmívali se, zdravili, procházeli se kolem. Je to opravdu hezké. Myslíte si, že práce ve skupinách je pro žáky lepší? Líbí se Vám spolupráce našich žáků? Práce ve skupinách je velmi dobrá metoda učení, ale někteří jedinci odmítají ve skupinách pracovat a místo, aby se snažili, raději vše jen opisují. A tady právě vzniká problém. Ale spolupráce Vašich žáků se nám velmi líbila, zvláště na 1. stupni. :) Co si myslíte o zpracování poznámek z hodin ve skupinách? Tak opět je to velmi dobrý způsob, jak naučit žáky spolupracovat. Musejí se dohodnout na tom nejpodstatnějším, ale je asi na každém, jaký způsob psaní poznámek mu vyhovuje. Dělají si u Vás žáci poznámky samostatně, ve skupinách nebo jim je diktuje kantor? To je různé, ale používáme všechny tyto metody.:) Co říkáte na používání interaktivních tabulí, pomáhají žákům k většímu chápání učiva? Podle nás je to nový způsob, jak dětem lépe předvést a přiblížit dané učivo. Máte interaktivní tabule i ve Vaší škole? Ano, ale máme pouze 1 a to přenosnou, takže není na zdi, ale dá se převést. Ovšem tato tabule u nás slouží pro 3 školy a tudíž pro 17 tříd. Jelikož přenos této tabule není vůbec lehký, zůstává v jedné třídě, kde se o ni průběžně střídáme. Která z hodin se Vám líbila více? Matematika na 1. stupni, nebo dějepis na stupni 2.? Proč? Více se nám líbila hodina matematiky, protože z chování žáků, používání anglického jazyka jsme alespoň dokázali tak nějak odhadnout, co se děti zrovna učí. Čísla jsou všude stejná. Bohužel při dějepisu nám to tak jasné nebylo, poněvadž jsme opravdu ničemu nerozuměli. (Tvrdí s úsměvem. pozn. redakce)
Tak takhle vypadalo úterý s „návštěvníky z ciziny“. Pro nás reportéry to byl příjemný den a věříme, že i pro naše přátele z Německa, a doufáme, že k nám zavítají i v dalších letech.
Míša, 9.B, a Vali, 6.A
 
Vánoční přání, Vánoce u vás

 

Jakou věc si nejvíce přeješ k letošním Vánocům? Míša,6.A: Pejska. Sára,6.A: Mně je to nějak jedno :D. Verča,6.A: Asi všechno, co bych chtěla do mého nového pokoje.:) Martinka,6.B: Asi notebook :). Lucka H.,6.A: Nějakou panenku! :D Kristýna, 6.A: No, asi bych si nejvíce přála tablet. Ríša,6.A: Asi mobil :o). Filip,6.A: Já bych si přál nejvíce tablet :D. Karol,6.B: DD MOBÍÍL :D. Radek,6.A: Tak já bych si nejvíce přál jednu hru na playstation. Kuba,6.A: Já bych si asi přál nejvíce Xbox 360 .. :o) Myslíš si, že Vánoce vůbec budou, když má být "konec světa"? Kuba,6.A: Ano, budou, já na ten konec světa nevěřím.:) Veronika,6.A: Nebudou, konec světa určitě bude! :( Ríša,6.A: Jasně že budou, já na to nevěřím... ! Filip,6.A: To je těžké popsat, oni už našli další kalendář, tak nevím.:) Radek,6.A: Já na konec světa nevěřím, takže myslím, že budou. Magda,6.B: Já si myslím, že konec světa nebude, už s ním strašili několikrát. Vojta,6.A: Stopro :) Vali,6.B: Nebudou, bude konec světa! :( Lucka,6.A: Tak budeme slavit Vánoce 21. prosince. Co je na tom? :o) :DDDD Kája E.,6.B: Budou :) Míša P.,6.A: Vánoce budou, takže bude hodně dárků! :D Jaký je tvůj vztah k Vánocům? Ríša,6.A: Dobrý, už se těším na večeři! J Míša P.,6.A: Mám je hrozně ráda! :D Radek,6.A: Někdy jsem naštvaný na rodiče, vždycky na konci Vánoc jsem vzhůru až do půlnoci a hraju si s hračkami :D Sára,6.A: Tak dobrý :D Kuba,6.A: Velmi dobrý! :D Veronika,6.A: Tak dobrý, mám je ráda! J Jak trávíš Vánoce? Kája,6.B: Jsem natěšená na dárky a na kapra. J Kuba,6.A: Pomáhám doma péct cukroví J Veronika,6.A: Peču cukroví. Ríša,6.A: Tak uklízím, hraju na počítači a na PSP… J Filip,6.A: Děláme spoustu věcí, rozkrajujeme jablka, děláme zvířátka z vosku, vyrábíme lodičky a zabíjíme kapra. J Radek,6.A: Většinou jíme kapra a řízky anebo také rozkrajujeme jablka. Vojta,6.A: Letos chystáme takovou akci se zuškou. Budeme dělat živý betlém, den po Štědrém dnu jedeme za rodinou, no a pak trávíme svátky doma.J Vali,6.B: Sedím doma na gauči a koukám se na televizi.. :o) Lucka,6.A: Já si většinou sednu, jím cukroví a rozbaluju dárky…J Jaké máte doma vánoční zvyky? Míša P.,6.A: Tak pouštíme skořápky po vodě, házíme pantoflem. Sára,6.A: Každé ráno se vzbudíme, objedeme všechny hřbitovy, kde máme nějaké zesnulé, a potom vlastně máme oběd a takhle nějak. J Veronika,6.A: Tak pečeme cukroví, rozkrajujeme jablíčka, vyrábíme lodičky a občas máme kapra a spoustu jiných věcí. Marťa,6.B: Tak asi jenom rozkrajujeme jablka J. Jakub,6.A: Žádné.L Kája,6.B: Rozkrajujeme jablka, pouštíme lodičky.J Ríša,6.A: Rozkrojíme jablko nebo vezmeme ořech, tam do něj dáme svíčku a pustíme to na vodu. Jak si představuješ své dokonalé Vánoce? Ríša,6.A: No, asi takové jako každé Vánoce, ty jsou totiž nejlepší! J Filip,6.A: Vidět “Ježíška“ :D Radek,6.A: Asi tak, že bude celý stromeček plný dárků J Kája,6.B: Aby bylo co nejvíce dárků jen pro mě J. Majda,6.B: Moje dokonalé Vánoce by byly určitě s rodinou a se spoustou dárků. J Vojta,6.A: Asi tak, že najdu pod stromečkem vše, co jsem si napsal. Vali,6.B: Konec světa!!!!!! :o) Kája.E,6.B: Já si je radši nepředstavuju :D Míša P.,6.A: Bude celá rodina pohromadě a bude hodně dárků, pro mě J. Sára,6.A: Tak každý rok jsou stejné a ty mi přijdou nejlepší. Nechala bych je tak, jak u nás doma chodí J. Veronika,6.A: Abych pod stromečkem viděla notebook pro mě, ale to se asi nestane L.
Adéla N., 6.A


 
Věci, které na Vánoce neděláte

 

Jsme všichni určitě zvyklí na různé vánoční zvyky, ale o některých zvycích na sto procent nic nevíte. Např.: Jablko a zápalky. Tato tradice patří opět mezi věštecké, kdy dívka řešila dilema a vybírala si mezi několika nápadníky. Při této věštbě se vezme jedno jablko a tři zápalky. Zápalky zapíchněte do jablka s myšlenkou na jednoho nápadníka. Pak všechny zápalky najednou zapalte, která hoří nejdéle, představuje toho pravého nápadníka. Štědrovečerní magie. Nikdy jindy se v českých domácnostech tolik nečaruje, jako právě na Štědrý večer. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři počet strávníků musí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta. Pod talíř se dávají rybí šupinky, které si pak každý dá do své peněženky a ty zajistí dostatek financí na celý příští rok. A také se nesmí zapomenout, že se od svátečního stolu nesmí vstávat a odcházet až do skončení večeře. Protože kdo to udělá, ten se už "příštíchVánoc nedožije". Třesení stromkem. Tedy nikoliv vaším vánočním stromkem, ale nejčastěji mladou jabloní či zlatým deštěm na zahradě. Děvče si vyběhlo po večeři na zahradu, zatřáslo stromkem, a odkud se první ozval pes, odtud měl přijít slečně ženich. Tedy buďto přímo z toho domu, či alespoň z toho směru.
Lucka, 6. A, a Vali, 6. B
(zpracováno podle internetových stránek)

 

 

Jan Tříska v Dobřanech
Česko-americký herec, který se narodil 4.11.1936 a jehož přáním bylo stát se tanečníkem. Bohužel se mu to ale nepovedlo. Když ho slyšeli na jednom z konkurzů recitovat, mohl taneční kariéru nadobro opustit. Pan Tříska vystudoval DAMU a svou hereckou kariéru odstartoval v Národním divadle v Praze. Tohoto slavného muže můžeme znát například jako vypravěče básně Máj, z filmu Obecná škola, kde ztvárnil roli učitele Igora Hnízda. Můžeme ho také znát jako Široka z filmu Záhada hlavolamu (film nominován na Oscara).
Jan Tříska zavítal v rámci Juniorfestu do Dobřan, redaktoři měli možnost se s ním setkat a položit mu několik otázek. Pan Tříska byl velmi milý, rozhovor s ním byl moc příjemný.
Alča, 9.B
 
rozhovorLíbí se vám více čeština nebo angličtina? To je těžké říct. Všechny jazyky jsou krásný. Můj tatínek, který prý údajně uměl 11 jazyků, říkal: „Záleží na tom, jaký je ten, kdo to mluví. Ten je důležitější než to, jestli si myslíte, že ten jazyk je krásnej nebo ošklivej.“ Někteří lidi mají takové předsudky i o tom, že třeba řeknou, že maďarština není hezká, němčina není hezká, ale to není pravda. Každej jazyk je krásnej, když ho umíte ovládat.
Jak byste srovnal hraní v divadle v České republice a v Americe? To je velkej rozdíl v tom, že v Americe se hraje divadlo 8x týdně. Pořád tatáž hra každý den. Ale nehraje se takzvané repertoárové divadlo. Tam se to seká jako housky, jako cvičky u Bati, jak se říká. Každej den hraju pořád totéž a vyžaduje to ohromnou disciplínu a soustředění a mně to tak vyhovuje mnohem víc než to takzvané repertoárové hraní. Hraje se vám lépe v divadle nebo v televizi? Já nehraju v televizi, já nedělám televizi. Já dělám buď film, nebo divadlo. Televize je od toho, aby tam byly zprávy. Ale to je těžko říct. Já jsem odchován divadlem a divadlo dělám strašně rád. Mám rád právě tu koncentraci. Mám rád to, že se na to musíte totálně soustředit. Dělat dobrej film je velká radost a dělat dobré divadlo je rovněž velká radost.
Myslíte si, že jste podobný nějaké filmové postavě, kterou jste ztvárnil? To je dobrá otázka. Já se snažím být podobný té postavě, kterou zrovna dělám, já se snažím být ten dotyčný charakter. Jestli tak vypadám nebo nevypadám, to nevím, to nemůžu posoudit, ale snažím se vlézt té postavě natolik pod kůži a vsoukat se do toho charakteru co nejvíce tak, abych byl ta postava.
Co děláte ve volném čase? Ve volném čase se pořád něco učím. Tak jako vy. Nebo něco studuju. A také každý den vařím. Máte rád nějak víc gastronomii? Ano, mám ji rád, protože rád jím dobré věci a rád jím také zdravé věci. Žiju v Kalifornii a tam to patří k tomu prostředí a kultuře, že se lidi dost starají o to, co jedí, proč to jedí, jak to jedí a kolik toho jedí. Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo? Moje nejoblíbenější jídlo je takzvaná „kuchyně chudých“, protože se říká, že chudí lidé v dávných dobách jedli ty nejlepší věci. Na Moravě se prý říkalo: „Brambory a zelé, živobytí celé“. Nikdy nejedli maso. Já jsem vegetarián a nejím nikdy žádné maso. A když se díváte na gastronomii minulých časů, tak ti chudí lidé nikdy na maso neměli. Maso bylo jen to, co si zastřelili nebo někde ulovili, ale já nejím maso vůbec žádné.
Hrál jste v hodně známých českých filmech. Pro nás (pro děti) je asi nejznámější Obecná škola. Jak vnímáte tento film? Já ten film miluju a těší mě na něm to, že několik generací ten film zná, přestože je to už dávno, co jsme ho točili. A jsem rád, že za mnou na ulici přijdou děti a řeknou, podepište se mi, ale nesmíte se podepsat jako Jan Tříska, ale jako Igor Hnízdo. A to mi strašně lichotí. Proč myslíte, že do role Igora Hnízda obsadil pan Svěrák zrovna vás? To byste se spíš musela optat jeho jako režiséra. Režiséři jsou lidi, kteří mají na tu věc svůj vlastní vyhraněný názor a oni si vás prostě buď vyberou, anebo nevyberou. Na to neexistuje žádný recept, herec nemá možnost se nějakému režisérovi vtírat nebo ho žádat, aby ho obsadil, protože režisér má před sebou projekt a ví, koho má do dané role obsadit. A Honza Svěrák z nějakého důvodu na to chtěl Honzu Třísku. Myslíte si, že s tou postavou máte něco společného? No asi jo. Já jsem poměrně takovej přísnej. Přísnej na sebe i na okolí.
Stýkáte se ještě se svými starými kolegy? Jako třeba s kolegy z Obecné školy nebo z Popelky? Ano, někdy se vídávám s bývalými kolegy, ale abych řekl pravdu, vidím se s nimi spíš náhodou.
Jakou roli byste si chtěl zahrát a jakou naopak ne? To je poměrně dost častá otázka, na kterou já nikdy nemám odpověď. Nemám žádnou vytouženou roli. Ale co bych nikdy nedělal je něco, co je rasistické, nemorální a co je jaksi nespravedlivé. Vždy jsem rád hrál v Shakespearovi, ale jak postupuje čas, a jakmile jednou už odehrajete krále Leara, což je starý nerudný dědek, tak pro mě kupodivu Shakespeare nemá už žádnou další roli.
Další ze známějších filmů, ve kterém jste hrál, je film Na samotě u lesa. Když jste dostal nabídku hrát v této komedii, váhal jste? Neváhal. Bylo to s Jirkou Menzelem a se Zdeňkem Svěrákem, a proto jsem neváhal ani vteřinu. Já se umím rychle rozhodovat, takže pro mě to není žádný problém. Když přijdu do obchodu s ponožkami a je jich tam 8000 různých druhů, tak vím okamžitě, které chci.
Jak dobře jste se znal s Václavem Havlem? Velmi dobře. Velmi dobře a mnoho desetiletí.
Od kolika let hrajete? Od kolika let jste začal svoji kariéru? Od patnácti let. Možná čtrnácti. Na gymnáziu na Malé Straně v Praze jsem začal hrát divadlo. A můj úplně první film, ve kterém jsem hrál, se jmenoval Váhavý střelec, ale to vy nemůžete znát, protože je to černobílý film z roku 1955. Jak jste se vlastně dal na herectví? Vedli vás k tomu rodiče? Můj tatínek měl obrovitánskou knihovnu s nekonečnými policemi knih, a přestože byl vědec a hlavním zájmem matematik, tak měl v těch policích mezi těmi vědeckými a matematickými knihami knížky poezie. A já, když jsem byl dítě a už jsem uměl číst, tak jsem jako zvědavý, ale nevědoucí čtenář četl jednu knížku poezie za druhou. A protože se mi to hrozně líbilo a nevěděl jsem, jak bych s tím naložil, tak jsem se to začal učit zpaměti. Tím jsem se dostal k herectví. Umět nazpaměť tu poezii a něco předat divákovi, bylo pro mě to největší štěstí.
Potkal jste se někdy s nějakou známou osobností z Ameriky, třeba s Meryl Streep? Potkal. Dokonce i několikrát. Když jsem v New Yorku hrál česky Višňový sad.
Ptaly se redaktorky Vali, 6.A, Barča, 8.A, Domča a Kačka, 8.B
 


Co dokáže jeden malý mužíček?
Tuhle otázku si zodpověděli žáci 2. stupně ZŠ Dobřany. Dne 13. prosince se žáci vydali do Komorního divadla J. K. Tyla na balet Sen noci svatojánské, jehož autorem je William Shakespeare. Jako v každém Shakespearově příběhu, ani zde nebyl děj snadno pochopitelný. foto
Ta se zamilovala do něj, ten se zamiloval do jiné, ovšem ta jiná milovala úplně jiného. Vše se najednou zkomplikovalo, protože nevinný lesní mužíček Puk (Aleš Lindovský), kterému to myslelo, přišel na to, jak všechny problémy a komplikace snadno rozuzlit. Mezitím, co řešil problémy mezi obyčejnými lidmi, se musel zapojit do vyřešení konfliktu mezi královnou a králem víl. Nejlepším řešením bylo všechny zamilované osoby hezky odmilovat a nechat je zalíbit se jiným. Ovšem to nebylo tak jednoduché. Král víl, Oberon (Petr Hos), poslal Puka pro kouzelnou květinu, která každého očarovala takovým způsobem, že ten očarovaný se zamiloval do prvního člověka, kterého potkal. Puk, jakožto spolehlivý pomocník, donesl tuto květinu a všechny spory se tím vyřešily. Šťastným koncem všechno skončilo a myslíme si, že všem se divadlo hodně líbilo!
Mary a Domča, 8. B (obrázek stažen z internetu)
 
Koncert učitelů
vánoceMyslíte si, že i nudní a zapšklí učitelé si umějí udělat ze sebe legraci a sami sebe zesměšnit? Ne, neumí, avšak učitelé z naší Základní umělecké školy J. S. Bacha takoví nejsou. Zábava je s nimi jak na hodinách, tak na koncertech, které jsou takové výměnné. Proč? Koncerty učitelů jsou vystoupení, na kterých nevystupují žáci, kteří reprezentují svého pedagoga, avšak je to právě naopak. Tentokrát si trému a všechny obavy z vystoupení vyzkoušeli naši učitelé. Jenomže trému jako vždycky nikdo neměl a komických vystoupení bylo habaděj. Ostatně, kdyby nebylo komických a srandovních čísel, nebyla by to taková legrace.
Každý učitel, který vystupoval, předvedl sice vážnou skladbu, avšak vážné to tedy nebylo. Celý koncert byl v duchu hudební nauky z minulého století. Pan ředitel Vozár předvedl vynikající výkon jakožto přísný učitel s ráznými metodami. No a žáci? To se střídali pořád, jednomu se chtělo na záchod, druhému se dokonce údajně zatočila hlava a musel rychle domů, nebo nešťastnou náhodou zapomněl doma svačinu! Zkrátka koncert, který se opakuje jednou do roka, se ZASE povedl a já už se moc těším na další! Doufám, že si ho nenecháte ujít a každý tam dorazíte, protože všechno, co se děje v naší hudebce je pro kohokoliv a všem se tam zatím moc líbí.☺
Mary, 8. B


                                          4, 3, 2, 1… Vánoce!!!
vánoceVšichni musíme vědět, že každému Štědrému dni předcházejí čtyři neděle, tzv. adventní. Během nich se zapalují svíčky na symbolickém adventním věnci. A jak probíhala adventní atmosféra v našem městě?
Na první adventní neděli se, již tradičně, rozsvěcel na našem náměstí vánoční strom. Rozsvícení předcházel projev pana starosty a pana faráře. Do vánoční nálady nás poté dostal pěvecký sbor při Základní škole Hvězdičky a žáci z pěvecké třídy z hudebky, kteří zazpívali několik známých i méně známých koled. Zima nám sice trošku byla, ale to k Vánocům patří a první svíčku na věnci jsme rozsvítili s radostí.
Druhou adventní neděli zavítali žačky a žáci ze Základní umělecké školy J. S. Bacha do Vstiše na mikulášskou nadílku. S heslem „Karkulka se čertů nebojí“ zahráli a zazpívali Svěrákovu operku „Červená Karkulka“. Sklidili velký úspěch a ve Vstiši se všichni bavili jako malí, protože nadílka byla doplněna krásnými a vtipnými soutěžemi.
O adventní neděli číslo 3 se pěvecký sbor Quodlibet vypravil do nedaleké obce Lhoty. Na tradičním živém betlému děvčata ze sboru zazpívala několik krásných koled a potěšila nejedno lhotské srdíčko.
Slavnostní atmosféra čtvrté a poslední adventní neděle byla opravdu nádherná. Dobřanský kostel sv. Mikuláše rozezněly písně všech našich sborů. Začalo se hezky od nejmenších, a to Hvězdičkami, následovalo vystoupení pěveckého sboru Quodlibet naší školy a poté už zpívali jen dospělí. Dobřanské bábinky a P.U.D.U. moc krásně uvedli svá vystoupení a Vánoce už mohly otevřít dveře do dobřanských domovů a rodin!
Mary, 8. B


                                                Betlém na dvoře

 

vánoceNa Štědrý den mají být všichni pohromadě, mají se jen radovat, užívat si pohodu, jen tak lenošit a sledovat pohádky v televizi. Každý tento zvyk velice rád dodrží, o tom žádná, ale letošní štědré dopoledne bylo pro mnohé „Dobřaňáky“ velice záživné.
Skupinka lidiček se sešla, přečetla scénář a nacvičila naprosto skvělý příběh o narození Ježíška, Živý Betlém. Nebyla to ledajaká skupinka lidí. Žáci ze „ZUŠky“ vzali své rodiče, navlékli se do kostýmů, a to už byl jen krok ke krásnému příběhu. Poprvé do Dobřan zavítal Josef s Marií a hlavně s živým Ježíškem. Ježíška si zahrála snad nemladší a nejmenší účastnice Anežka. Na to, že jsme měli jen dvě zkoušky, Ježíškovi bylo pouhých 10 měsíců a počasí nám při zkouškách nepřálo, si myslím, že živý betlém by mohl být tradicí a všem lidem, kteří přišli, se moc líbil! Všem patří veliké díky za námahu a úsilí vytvořit něco nového! Myslím, že se to povedlo.
Mary, 8. B

 

 

Santa v Dobřanech

 

Dne 5. 12. přijel do Dobřan kamion Coca-cola. Byl nádherně vyzdobený a uvnitř se „skrýval“ Santa. Se Santou přijeli i skřítci. Na náměstí stál stánek, ve kterém jsme si mohli zakoupit Santa čepičku, model kamionu
Coca-cola nebo lopatku na sníh. Po příjezdu se kamion otevřel. Santa seděl na svém křesle a děti k němu chodily a fotografovaly se s ním. Současně na kamionu vystupovali žáci ze Základní umělecké školy J. S. Bacha. Bylo skoro plné náměstí a všechny děti se chtěly vyfotit se Santou. Akce byla velmi pěkná.
Rozhovor se Štěpánkou Vyletovou a Filipem Bradou – Santovými zpěváky
Měl/a jsi trému? Š: Ne, kupodivu ne. Proč? No, já jsem celá obrácená, takže vždycky když je tady více lidí, tak já mám menší trému, než když je tu málo lidí. F: Tak jo, trošku, protože já jsem takovej divnej, že já když nevidím do lidí, tak mam strašnou trému, takže čím větší tma, tím je větší tréma, ale jinak se to zvládnout dá. Chtěl/a by sis to zopakovat? Š: Klidně, úplně hrozně ráda. F: Určitě, každý den. (smích) Líbilo se ti zpívání na kamionu? Š: Jo, bylo to super! F: Trošku malý, ale jo líbilo, určitě. Jaké to bylo zpívat vedle Santy? Š: Bylo to zajímavý. Jsem ráda, že si nás vybrali, protože každý to štěstí nemá. F: No, dobrý, protože si ho tam každý fotil, a to mě taky nejvíc naštvalo. Byli jsme žádaní samotným panem starostou, abychom zde zpívali, takže to byla veliká pocta.
Vojta, 6.A


 
Čerti útočí
Dne 5. 12. v 18:00 vjelo na dobřanské náměstí Čertí spřežení. Byl to vůz se dvěma koňmi. Na voze seděl Mikuláš a anděl a okolo vozu pobíhali čerti. Byli velmi strašidelní. Bylo jich nejmíň pět. Vůz se občas zastavil a Mikuláš s andělem vystoupili a rozdávali dětem dárky. Dva čerti táhli za sebou hrnec s ohněm. Koníkům se to moc nelíbilo, ale překonali strach a zvládli to. Bylo hodně lidí a pásky, které vymezovaly prostor pro diváky, byly napnuté k prasknutí.
Tato akce se pořádá každý rok a já si myslím, že je to dobře, protože je také důležité, že jsou čerti pořád na světě. Mně osobně se akce velmi líbila a ostatním se určitě také.
Vojta, 6.A
 
Vánoce neslavíme jen v České republice

 

Vánoce v Německu
Německé Vánoce jsou velmi podobné těm českým. Jedním z mála výrazných rozdílů je Ježíšek. V Německu si ho představují jako staršího muže se zrzavými vlasy a vousy. Na sobě má šedý kabát s kapucí. Nazývá se Weihnachtsmann (Vánoční muž). Místo betlémů v Německu staví vánoční pyramidy, které jsou ze dřeva a také jsou v nich postavičky jako v českém betlému. Ve spodním patře jsou svíčky. Teplo, které od nich stoupá vzhůru, otáčí velkou vrtuli v horní části betlému.
 
Vánoce v Anglii
V Anglii se slaví Vánoce rozdílněji než u nás. Dárky si tu lidé rozdávají až druhý den ráno po Štědrém dnu. Vánoční dárky zde nosí Father Christmas (dlouhý oblek červené nebo zelené barvy). Podle zvyku chodí do domu komínem. Důležitý je slavnostní oběd na první svátek vánoční. Hlavním chodem je krocan s masitou nádivkou a kaštany. Na stole nesmí chybět ani nejrůznější paštiky, koláče, rybí polévka a především anglický vánoční puding.
 
Vánoce v Rusku
Vánoce se v tradičně pravoslavném Rusku slaví až 7.ledna, protože církev stále používá juliánský kalendář - a ten je oproti našemu gregoriánskému kalendáři o 13 dní opožděn. Oslavy se tak liší od toho, co známe u nás, v Rusku následují Vánoce až po Novém roce.
 
Vánoce v USA
Vánoce patří mezi nejdůležitější období roku pro všechny křesťany. Většina Američanů je věřících, i to je jeden z důvodů, proč je i většina obchodů zavřená. Totéž platí pro všechny státní úřady. Mnoho míst je zavřeno dokonce už den předem. Křesťané zde slaví Vánoce v souladu s kázáním svých kongregací. A dárky? To už znáte, ty nosí Santa Claus.
 
Vánoce v Polsku
V Polsku se neslaví svátek sv. Mikuláše, Mikuláš přichází a nosí dětem dárky teprve o Štědrém večeru. Kromě stromečku se v Polsku používají i jesličky. Dárky se rozdávají ještě před hostinou. Večeře se podle tradic skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce. Dříve se jako hlavní chod hlavně jedly ryby, ale v poslední době se čím dál více prosazuje krocan. Před hlavním chodem se obvykle podává boršč nebo zelí s houbami. Tradiční polskou vánoční pochoutkou jsou makůvky - rohlíky máčené ve sladkém mléce a obalované v máku.
Sára, 6.A, a Kájina, 6.B


Nový příběh na pokračování
Úžasné dobrodružství Vaška a Radka - díl 1. Nové přátelství

 

Byl to den jako každý jiný, ráno škola, odpoledne…
Když byl Vašek na obědě, jeden zlý kluk mu podrazil nohy a Vaškovi spadl tác s jídlem na zem. Radek přiběhl a ptal se: „Můžu ti pomoct?“
„Můžeš. Kdo vlastně jsi? Jsem na této škole 3 roky a nikdy jsem tě tu neviděl.“
„Jmenuji se Radek a jsem tady první rok, proto mě neznáš.“
Byl to začátek nového přátelství.
Vašek učil Radka skákat přes kozu, Radek učil Vaška matematiku a fyziku, chodili spolu ven a užívali si kamarádství.
Jednoho dne si Vašek koupil psa. Dal mu jméno Baryk. Byl to vlčák. Velice rychle se naučil poslouchat rozkazy. Sedni, lehni, zůstaň, přines, to Baryk zvládl levou zadní. Oba si s ním hráli a cvičili ho. Ani jeden si bez Baryka neuměl představit jediný den.
Jednou se Baryk ztratil. Vašek byl z toho tak smutný, že ho nebavilo vůbec nic. Když k Vaškovi přišel Radek na návštěvu, hned mezi dveřmi mu bylo jasné, že se něco stalo.
„Co se děje, nezvedáš telefon, neodepisuješ,…?“
„Víš, Baryk se ztratil.“
„Cože!?“
„Je to divné, že se ztratil zrovna on, ale hledám ho již druhý den.“
„A co kdybychom ho šli hledat spolu?“
Vašek souhlasil. Dali si sraz na náměstí ve čtyři hodiny. Radek si s sebou vzal pití, jídlo, mobil, baterku.
Když se sešli na náměstí, naplánovali si, jak začnou. Nejdříve hledali ve městě, pak v parku. Poslední místo, kam chtěli jít, byl les. Jelikož Baryka nikde v okolí nenašli, vydali se i do lesa. Začalo se stmívat, při pohledu na hodinky zjistili, že je už půl deváté. CO TEĎ? VRÁTIT SE? ZŮSTAT?
Radek, 6.A


 
ZE SPORTU
Padli jsme již podruhé, potřetí bude vítězství naše!!!
Dne 7.12. se v plzeňské ČEZ Aréně utkala Škodovka tentokrát s Pardubicemi.
V první třetině se neodehrálo nic zajímavého, sem tam nějaká šance, ale takový hokej se našim Plzeňákům vůbec nepodobal. Prvního gólu jsme se dočkali až ve druhé třetině, padl však do brány na straně Plzně. Naše obrana totiž ztratila kotouč na útočné modré čáře a hosté se ocitli v rychlém protiútoku dvou na jednoho. Skóre na 0:1 změnil pardubický hráč Tomáš Noskov, který pouze ztečoval puk za záda našeho brankáře.
sportNálada se nám však zlepšila ve 38. minutě, kdy remízoval Pavel Kašpařík po přihrávce Jana Kováře.
Poté měli Indiáni šanci dostat se do vedení při trestném střílení po faulu na Ondřeje Kratěnu. Bohužel neuspěl. A tak to byli znovu hosté, kdo šel do vedení. David Krejčí ujel po levé straně a v plné rychlosti dobře vystřelil. Indiáni nasadili na větší obrátky a zle Pardubice svírali. Nic naplat, ale Hollweg, a ani Kratěna se Strakou nebyli úspěšní a ve svých šancích přesní. A když neuspěla ani akce, ve které Kovář z rohu našel Gulaše, který se zjevil nikým nehlídán před brankou a neúspěšně zakončoval, Indiáni všechno vsadili na výměnu brankáře za jednoho hráče. Tento tah se však zcela minul účinkem. Nejprve ve středním pásmu hákoval Kašpařík a poté se nedovoleným bráněním provinil Kovář, a tak hosté hráli přesilovku v pěti proti třem. A v ní definitivně rozhodl Martin Bartek. Konečný stav zápasu byl tedy 1:3. Plzeň prohrála s Pardubicemi již potřetí v řadě a z toho dvakrát doma. Nezbývá nám nic jiného než Indiánům dále fandit a popřát jim více štěstí do dalšího zápasu.
Míša, 9.B
 
Indiáni nebo Tygři
Názvy dvou hokejových klubů. Dne 19. 12. 2012 se v Plzni v ČEZ ARÉNĚ konal zápas mezi lídry tabulky, mezi Plzní a Libercem. Zápas začal a již ve čtvrté minutě zápasu padl první gól, který dali domácí. Skóre 1:0 pro Plzeň. Znovu se rozehrálo a bystrým domácím hráčům se za pár minut podařilo dát další gól, skóre tedy bylo 2:0 pro domácí. Minuty neúprosně ubíhaly a první třetina skončila 2:2. Po občerstvení a krátké přestávce se začala hrát druhá třetina. Tygři zabrali a radovali se z gólu. Prozatímní vedení tedy patřilo hostům. Vedení hostů se domácím samozřejmě nelíbilo. Aby nenechali nic náhodě, skóre srovnali na 3:3. Všechno bylo napínavé, každá přihrávka, každý útok. Po několika minutách byl stav 4:4. Plzeň se samozřejmě vítězství nechtěla vzdát a dvacet jedna vteřin před koncem Plzeň vyhrávala 5:4. Všichni už se radovali, že máme vítězství v kapse, ale od Liberce padnul gól těsně před odpískáním poslední třetiny, čtyři vteřiny před koncem. Následovalo prodlužování. To dopadlo ku prospěchu domácích a Indiáni zvítězili 6:5.
Domča, 8.B
 
vánoce             
 
Redakce Podlavičníku se připojila k oslavám Nového roku ve světě a přeje všem svým čtenářům dobrý rok 2013! Poznáte, z kterých států jsou jednotlivé snímky? (Nápověda / řazeno podle abecedy: Francie, Japonsko, Německo, Rusko, Řecko, Skotsko, Spojené státy americké, Velká Británie)
 
 

Podlavičník - časopis pro lidi školou povinné, začátečníky i pokročilé. Vydává Základní škola v Dobřanech, okres Plzeň – jih, tř.1.máje 618, PSČ 334 41, tel. 377 970 467, e-mail: jaroslav.sedivy@zs.dobrany.indos.cz. Žákovská redakce: Redakční kroužek pod vedením Mgr.Michaela Hlaváčové:.6.A: Sára Ženíšková, Adéla Němečková, Karolína Eichlerová, Valerie Fišerová; 6.B: Magdalena Hadačová, Marek Čejka, Michal Hrubý (ilustrátor); 7.A: Simona Plassová; 8.A: Olga Přibylová, Bára Málková, Matěj Hrubý (ilustrátor); 8.B: Marie Kordíková, Dominika Hrádková, Kateřina Mafková; 9.B: Alena Klímová, Michala Pošarová, Barbora Sýkorová. Koordinátorka přispěvatelů z 1.stupně Mgr. Alena Formánková. ePodlavičník -  internetová verze na www.zsdobrany.cz Mgr. Jana Fialová. Editace: Mgr. Jaroslav Šedivý.  Časopis tiskne a sponzorsky podporuje: Prima Press s.r.o., Borská 44, 316 00 Plzeň. Předplatné časopisu ve školním roce 2012/13: 50 Kč. Časopis č.4/12/13 předán k tisku 1.1.2013. Veškeré příspěvky, dotazy, soutěžní lístky a inzeráty vhazujte do schránky Podlavičníku či předávejte redaktorům