Obsah

logo

 

Juniorfest v Dobřanech (1.část)

Znělku letošního Juniorfest jste určitě v kině viděli a slyšeli. Nemohli jsme se 1nezeptat aktérů znělky na natáčení. Oslovili jsme Hanu Ježkovou (7 let) z Horšovského Týna, Jeronýma Širokého (11 let) z Plzně a Filipa Umnera (9 let) z Dobřan.

 

Jak se vám naskytla možnost být ve znělce? Jak jste se dozvěděli o natáčení znělky? H.J. Byla jsem vybraná organizátory Juniorfestu na základě svého loňského vystoupení v zahajovacím programu, kdy jsem uváděla moderátora Jakuba Štáfka v Horšovském Týně. J.Š. Bratranec hledal chlapce z Plzně v mém věku a jediný příbuzný, který byl ochotný ve znělce vystupovat, jsem byl já. F.U. Oslovil mě programový ředitel JUNIORFESTu Michal Šašek a mě to zaujalo. Jak dlouho jste zkoušeli, než vznikla tato znělka? Kdy jste natáčeli – v jakém časovém předstihu? H.J. Natáčeli jsme jeden večer, přesně 20.září. S kluky jsem se seznámila přímo na místě a zvládli jsme to asi za tři hodiny. Dlouho jsme museli čekat na osvícení natáčecího místa. J.Š. Natáčeli jsme asi tři hodiny. Znělka vznikla už na začátku září. F.U. Natáčelo se v pátek 20. září od 19 do 22:30. Byli jste nervózní? Co pomáhalo trému zmírnit? H.J. Nebyla, natáčení v planetáriu bylo bezva a všichni byli moc fajn. J.Š. Nervózní jsem byl jen v nějakých scénách, jinak vůbec. Nervozitu mi pomáhala zmírnit práce s kolegy a bonbony, které jsme jedli ve velkém množství. F.U. Ne, nebyl jsem vůbec nervózní, naopak jsem si to užíval. Je to vaše první vystupování před kamerami? H.J. Ano. J.Š. Ano. F.U. Ano, bylo to moje první vystupování před kamerou. Co vás na natáčení nejvíce bavilo? H.J. Všechno, bylo to i napínavé. J.Š. Nejvíc mě bavilo, když jsme v noci vlézali do Techmanie. F.U. Bavilo mě, že jsme si mohli spoustu věcí vyzkoušet. Chtěli byste být profesionálními herci? H.J. Nechtěla bych být herečka, ale paní učitelka. J.Š. Až tak mě to nezaujalo, proto bych profesionální herec být opravdu nechtěl. F.U. O tom, jestli bych chtěl být profesionální herec, jsem nepřemýšlel. Dostali jste něco za natáčení? H.J. Dostali jsme tam moc dobrý koláč. A všechny vstupenky na akce Juniorfestu jsme měli zdarma. J.Š. Nedostal. F.U. Abychom úplně dostali, to ne, ale alespoň mně připadá, že jsme si mohli vyzkoušet a zažít spoustu nových věcí. To byla moje odměna. V čem bylo natáčení super? Co byste si raději už nikdy nezopakovali? H.J. Že jsme se dostali do planetária, které tehdy ještě nebylo otevřené. Vyzkoušela jsem si skafandr a mohli jsme si s kluky hrát s počítačem, který promítal fotografie na model Země. Pustili jsme tak i ohňostroj. Nevadilo mi nic, akorát to čekání, než se přestavěla kamera, bylo dlouhé. Krátili jsme si čas kreslením. J.Š. Super bylo všechno. Nikdy bych si nezopakoval natáčení na skládce za Techmanií. F.U. Jak jsem se už několikrát zmiňoval, líbilo se mi, že jsme měli možnost si vyzkoušet v té době ještě neotevřené planetárium. Na druhou otázku nebudu odpovídat.

Oli, 9.A, a Domí, 9.B

 

Kouzlíme?

212. listopadu 2013 se před Káčkem usídlil velký bílý stan. Modrým písmem na něm bylo napsáno TECHMANIA. A my, redaktorky Podlavičníku, jsme samozřejmě byly u toho. Stan byl plný pokusů, vědy a zábavy. Pro mladší generaci zde bylo vyrábění. Pro starší zde byla řada pokusů a zkoušení různých vynálezů. Ani my jsme neodolaly a vyzkoušely si několik hlavolamů. Musíme se přiznat, ani 1 hlavolam jsme nesložily správně... no, nesložily jsme je vůbec. Hned naproti velkému bílému stanu stál menší stánek s dvěma replikami, které byly přivezené z TECHMANIE. Ty jsme si samozřejmě vyzkoušely. Při zábavných pokusech jsme se také bavily s pořadateli ... celkem vtipálci to byli. A že jsme ty správné redaktorky, to vám dokazujeme tím, že jsme pro vás udělaly kraťoučký rozhovor.

Chtěly bychom se zeptat, čí byl nápad uspořádat akci TECHMANIA v rámci 2Juniorfestu. Je to první ročník, na kterém se s Juniorfestem podílíme. Ale nevím přesně, jestli ten nápad byl z vedení TECHMANIE nebo z vedení Juniorfestu. Na úkoly, které můžeme vidět zde, jste přišli sami? Co se týká workshopů, co tady máme, tak ty z části vytváříme sami. Musíme zčásti vymýšlet nové činnosti a zčásti se inspirujeme u jiných institucí. Pokoušíme se je napodobit jiným způsobem. Takže vycházíme ze zkušeností evropských partnerů. Máme partnerská science centra, se kterými spolupracujeme. Jak byste přilákal návštěvníky do TECHMANIE? Do TECHMANIE  bych je teď zrovna nelákal, protože teď TECHMANIA  není. Je v opravě, ale každopádně jsme nově otevřeli první 3D planetárium v ČR a třetí v Evropě, které je také v areálu TECHMANIE Science center. Jestli čtenáře planetárium zajímá, tak ať rozhodně neváhají a vezmou rodiče, babičky, dědečky, tety a strejdy a jedou směr PLZEŇ.

Sára, Klárka, Adél, 7.A a 7.B

 

Modelína, fólie = animovaný film?

4Animace pro děti – kurz v Dobřanech dosud nevídaný. Ale v rámci Juniorfestu je přeci možné všechno.

11.11. jsme se setkali v prostorech Káčka, osm účastníků, dvě lektorky a dvě redaktorky. Lektorky Tereza a Klára byly velmi milé a příjemné. Nejprve nás seznámily s potřebnými věcmi, které jsou nezbytné pro vytvoření plošného animovaného filmu. Děti byly velmi zvídavé a ptaly se o sto šes5t. Když bylo mnohé řečeno, animátoři se rozdělili do dvou skupin, které proti sobě soutěžily o to, která skupina bude mít lepší film. Na jednom stanovišti pracovali s modelínou a na druhém s fóliemi a dalšími drobnostmi.

Vše vyšlo nádherně. Fotoaparát byl propojen s notebookem, ve kterém byly animace zpracovávány. Úkolem našich animátorů bylo vytvořit film o Dobřanech. Žánr byl libovolný. Výsledky stály určitě za to.

Barča, Oli, 9.A

SENÁT

Jednání senátu 8.11 2013

 

Přítomni: Václav Jánský a Kristýna Tichotová, 4.A, Emma Přibylová, Eva Švajcrová a Filip Umner, 4.B, Markéta Czerna a Petra Markusová, 4.C, Anna Bromová a Aneta Vozárová, 5.A, Julie Čepická, 5.B, Patrik Mach a Šimon Mertl, 5.C, Lenka Dokoupilová a Erika Hessová, 6.A, Natálie Brejchová a Magdaléna Cebová, 6.B, Filip Brada a František Strejc, 7.A, Karolína Eichlerová a Ctirad Kučera, 7.B, Andrea Kadlecová 8.A, Ondřej Šlehofer, 8.B, Bára Málková, 9.A, Dominika Hrádková a Marie Kordíková, 9.B, Mgr. Jitka Netolická, Mgr. Naděžda Vlasáková, Mgr. Lucie Navrátilová, Mgr. Alena Boudová, Mgr. Jaroslav Šedivý.

 

Program:

1.Adopce na dálku: Na Senátu nám koloval hotový dopis pro Resty, který jsme všichni přítomní na Senátu podepsali a dopis se pošle do Ugandy.

2.Návštěva z Německa: Celá akce se komentovala kladnými ohlasy a 19. března se na tři dny žáci z naší školy vydají do Obertraublingu.

3. Žolíky: Upravená pravidla již fungují. Po hlasování a diskusi se nakonec v pravidlech nechala možnost použít žolíka i na jídelnu. Motiv obrázku namaloval Matěj Hrubý z 9. A.

4. Ekotým: Ekotým 2. stupně se sešel a seznámil se s internetovou stránkou pro žáky školy, jak získat titul Ekoškola a co pro to lze udělat i s nově změněnými pravidly. 11.2. 2014 k nám přijede do školy paní Andrea Tláskalová,konzultantka Ekoškoly ze Sdružení Tereza.

5. Slovo ředitele: Pan ředitel poděkoval za spolupráci při německé návštěvě a požádal nás, jestli by se někdo zúčastnil každoroční Tříkrálové sbírky, která se koná 11.1 2014.12.12.2013 k nám do jídelny opět zavítají plzeňští hokejisté (Hollweg a Dvořák), bude s nimi beseda v jídelně od 11:30 hod. (v angličtině) a společný oběd. Ohledně některých záporných žákovských ohlasů na barvu nové fasády školy požádal pan ředitel o stanovisko Mgr. Karla Fouda z „památkové péče“. Ten sdělil, že škola vypadá dobře, barevnost je decentní a odpovídá stylu 30.let minulého století, kdy byla škola postavena. Škola na dlani - komunikační prostor pro rodiče, žáky a učitele, po registraci uživatelů bude sloužit rychlé e-mailové komunikaci. Více na třídních schůzkách a na www.skolanadlani.cz.

6. Vánoční soutěž: Soutěž bude 19.12. pouze pro 2. stupeň. Budeme rozdělení do šesti velkých skupin, které budou hrát stolní hry a každý ročník má jednu hodinu.

7. Aréna: Projednával se vandaly zničený vysoušeč rukou na chlapeckých záchodech v 1.patře. Kluci budou mít na záchodech také zrcadla - do prvního rozbití. A byla nahlášena poškozená rohová lišta na schodišti v mezipatře.

Příští jednání: v pátek 6.12 2013 v 12:30 hod.

Domča Hrádková, 9.B

 

Borci,

držíme vám palce!

sportA máme tady další turnaj BLMF – Bohemia liga malého florbalu.  Dne 23.11.2013 se v naší hale konal florbalový turnaj. Za mladší žáky hájili naše barvy: Malotín, Blažek, Pokorný, Mašek, Škrlant, Hrubý, Bouřil, M. Kops, Do Tuan Hiep, Noska, Kozler, O. Kops a Čermák. Pro naše dobřanské hráče dopadl první zápas špatně, prohráli se Staňkovem 7:0. Na druhý zápas musel čekat náš tým déle, protože se začalo hrát v 10:00. Naši kluci si ve druhém zápase s Kobrou Radnice vedli o poznání lépe, vyhráli poměrem 7:5. Už ve třetí minutě jsme vedli 2:1, ale Kobra se nemínila vzdát tak lehce a v některých chvílích měli převahu nad domácími. Nakonec čekal naše borce zápas se Slavia VŠ Plzeň. Šance na výhru byla mizivá. Přesto se nikdo nechtěl vzdát! Zápas skončil 10:1 i přes snahu všech. Přejeme mladším žákům úspěchy! Modrá a bílá, dračí síla!sport

Pak následoval turnaj starších žáků a první zápas odehrály Dobřany proti Stodu, ale i přes veškerou snahu dopadl zápas 3:1 pro Stod, ale zápas to byl nadějný. Ve druhém zápase proti sobě stály Staňkov a Nýřany. Toto utkání dopadlo 11:0 pro Staňkov. Pak hrál Stod proti Tlučné, zápas skončil 3:1 pro Tlučnou.  Osek proti Koterovu skončil 6:1. Náš poslední zápas proti Oseku skončil výhrou 8:4 pro naše borce! Naši florbalisté se drží zatím v půlce tabulky.

M. Kops a V. Smola, pomohl A. Pokorný, 6.B

Martiňák

 

Jaké jsou? aneb Rozhovory s učitelkami

Mgr. Hana Pilnáčková, třídní učitelka ve 3.B

 

1Jste ráda, že učíte na téhle škole? Ano. Každý den je pro mě nový, něčím přínosný. Hlavně mám skvělé kolegyně, které jsou ochotné mi kdykoliv a s čímkoliv pomoci. Jaký jste typ učitelky - „pohodářka“, nebo autoritativní? Asi obojí, záleží na kolektivu žáků a konkrétní situaci. Dávají Vám děti občas zabrat? Ano. Někdy i častěji než občas J. Učíte hudební výchovu. Na jaké nástroje umíte hrát? Na klavír, varhany, kytaru a zobcovou flétnu. Jaký předmět nejraději učíte? Hudební výchovu J. Těšíte se každé ráno do školy? Záleží na náladě. Znáte to, někdy člověk vstane levou nohou a všechno je nějak naruby. Ale většinou se těším. Jaký je Váš nejoblíbenější žánr knih? Psychologický román. Jaké máte zájmy, čemu se nejčastěji věnujete ve volném čase? Hlavně hudbě a zpěvu. Zpívám ve sboru a vedu pěvecké kvarteto Bel Canto. Ráda chodím do přírody, sportuji, tančím a scházím se s přáteli. Kde bydlíte a chtěla byste bydlet někde jinde? Proč? Koncem srpna jsem se přestěhovala do Dobřan a jsem nadmíru spokojená. Líbí se mi dobřanský kulturní život. Momentálně bych neměnila. Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo, pití, zvíře, jaký je nejoblíbenější dopravní prostředek, jakou barvu máte nejraději? Brambory se šlehačkou a kotletou, pomerančový džus, pes, motorka, žlutou. Co vám nejde, co neumíte? Je toho mnoho. Ale nejvíce mě na sobě štve, že jsem nepořádná a stále dělám někde hromádky věcí, které pak neustále někam přendavám místo toho, abych je uklidila. A všude mám samé lístečky se vzkazy a poznámkami atd. Také si občas neumím zorganizovat čas. Chci všechno stihnout, a pak se mi stane, že mám být v jednu chvíli na třech místech J. Co byste si přála od Ježíška? Pečete cukroví, kde berete recepty? Novou knihu. Cukroví peču a většinou jsou to recepty od maminky a babičky. Občas experimentuji s novým receptem. To pak dopadne většinou zajímavě … J Vzkaz čtenářům Podlavičníku. Všechny zdravím a přeji krásné vánoční svátky plné lásky a rodinné pohody.

 

Juniorfest (2.část)

Omlouvám se…

 

1Dne 12. listopadu 2013 byly, v rámci Juniorfestu, sedmé, osmé a deváté třídy v kině Káčko na holandském filmu o šikaně s názvem Omlouvám se.

Film je o chlapci jménem Jáchym. Škola, na kterou se dostal, se mu však stala osudná. Jáchym byl šikanovaný kvůli své nadváze. Byl tichý a bez kamarádů. Celá třída byla svědkem jeho šikany, nikdo se ho nikdy nezastal, až na Davida a Věru. Na táboře našel cizího bezmocného psa, kterého dal do útulku a chodil za ním. V útulku potkával Věru, která zde pracovala. Věra mu pomáhala zhubnout a on se do ní zamiloval. Do Věry byl také zamilovaný David a ona do něj. Na školním večírku byl alkohol zakázaný, přesto Sabina a její 2 další společníci, kteří Jáchyma šikanovali, alkohol přinesli a do Jáchyma ho lili. Pokoušel se bránit, marně. Druhý den ráno Jáchym nepřišel domů, ani do školy. Začala se o to zajímat policie. I David s Věrou se ho pokoušeli hledat, ale nenašli. Další den policie našla Jáchyma mrtvého. Utopil se. A to jen kvůli třem hloupým lidem.

Podle nás je tohle vcelku dobrý film. Myslíme si, že je to film k zamyšlení, protože skoro každý z nás se může stát obětí šikany, každý může skončit podobně, pokud se tomu nepostaví. Zamyslete se. Doufáme, že se snad se někdo z tohoto filmu ponaučil. J

Adéla a Sára, 7.A

 

 

Detektivem nanečisto

1V rámci Juniorfestu byly třídy 6.A a 6.B na soutěžním filmu Detektivem nanečisto. Na filmu s námi byla i merklínská škola.

Film režíroval Vincent Bal. Film se nám líbil, ale filmu trochu ubral překlad do sálu. Nakonec jsme si zvykli a už jsme to nevnímali. A teď něco z děje filmu. Film pojednává o malém chlapci Nonovi a jeho vývoji v dospělého - brzy mu bude třináct let a musí podstoupit obřad zvaný Bar Micva. Jeho otec pan Freibrerg  je policista a chce, aby jeho syn byl také policista jako on. Bohužel je unesen ve vlaku Felixem. Po únosu žije v malém bytě s Felixem. Felix mu pomůže zjistit, kdo je to Zoltara. Vyplní se jeho přání a přijdou záhadě na kloub?         

Líbil se nám děj, ale občas nebylo snadné rozlišit chlapcovu fantazii od skutečnost L.

Vilda a Martin, 6.A

O tajemné historii v Dobřanech

Ve čtvrtek 14.11.2013 se po velké přestávce vypravila 6.B do knihovny v budově ZUŠ na 1setkání s českou spisovatelkou Alenou Ježkovou, která se věnuje hlavně psaní knih zaměřených na popularizaci historie pro děti i dospělé. Dostala se k tomu tak, že si díky své školou povinné dceři povšimla, co všechno se děti při běžné výuce dějepisu nedozví.

Přišli jsme do knihovny a usadili se na již připravené židle. Paní spisovatelka se nám představila a vyprávěla nám o jedné ze svých knih – Prahou kráčí lev. Také nám přečetla příběh o Janu Lucemburském z knihy Příběhy českých knížat a králů. 

Vydala již 20 knih, první byl v roce 1998 pohádkový příběh pro děti s názvem Hrochoslon, zatím poslední je kniha Tichá srdce, která vyšla letos. Díla Aleny Ježkové se často týkají Prahy - její historie a legend. Některé z nich jsme si mohli i prohlédnout, např. 77 pražských legend, Strážci pražských ulic nebo Praha babka měst (ta mimochodem získala v roce 2003 ocenění Zlatá stuha).

Během povídání jsem získala spoustu tipů na zajímavé čtení a paní spisovatelka byla navíc velmi sympatická - a ještě měla super boty!☺

Míša P., 6.B

 

Tříkrálová sbírka 2014

 

1Letos potřinácté organizuje dobřanská Římskokatolická farnost ve spolupráci s Městem Dobřany a Základní školou v Dobřanech Tříkrálovou sbírku. I v letošním roce chceme pomoci dětem a „velkým dětem“ z merklínské Diakonie. Hledáme proto trojice zájemců, kteří mají chuť si připravit královský kostým a vyrazit v sobotu 11.1.2014 do dobřanských ulic. Je důležité, aby mezi vámi nebo s vámi byl jeden dospělý, který převezme zapečetěnou pokladničku a po dobu koledování bude o ni pečovat.

Přihlášky prosíme co nejdříve řediteli ZŠ v Dobřanech, následně dostanete další podrobnosti a vyberete si místo koledování. Jakékoliv dotazy ke konání sbírky Vám rád zodpoví J.Šedivý, tel.377 970 467.

Děkujeme Vám.1

JUNIORFEST (3.část)

Drak v Dobřanech

V rámci Juniorfestu se v Dobřanech v Káčku promítaly různé filmy. Jedním z nich byla vánoční pohádka Sněžný drak. Promítala se na zahájení Juniorfestu a měla tady takovou předpremiéru, protože se na Vánoce bude vysílat v České televizi.

Příběh se odehrával na zámku, kde žil král (Alexandr Rašilov) s královnou (Jitka Čvančarová). Královna byla dcera královny čarodějnic (Zuzana Slavíková). Když se král s královnou brali, slíbila královna královně čarodějnic, že už nebude kouzlit, ale slib porušila a musela krále opustit. Tohle je začátek příběhu. Víc vám neřeknu, abyste měli důvod těšit se na Vánoce.

Mně se film moc líbil, protože mám rád draky, ale bylo tam málo animovaných triků. Přesto podle mě film užijete, a tak neváhejte a nezapomeňte si o Vánocích pustit Českou televizi a zkoukněte pohádku, je moc hezká.

Vojta, 7.A

 

I se zlomenou rukou

Před vysíláním Sněžného draka byla na pódiu Káčka přivítána delegace k filmu – Zuzana Slavíková, Petr Lněnička a Petra Tenorová. Redaktoři Podlavičníku měli možnost těmto hercům položit několik otázek.

Váhali jste s přijetím nabídky hrát v pohádce Sněžný drak? Z.Slavíková: Okamžitě jsem byla pro pohádku, pro tu vždycky. Bez váhání. P. Tenorová: Naprosto souhlasím, není co řešit. Pohádka krásná, role úžasný. P. Lněnička: Když jsem viděl, jaká je tam princezna, tak jsem prostě neváhal. Byla v pohádce nějaká role, kterou byste si chtěli zahrát, ale nebylo vám to umožněno? Z. Slavíková: O tom asi nepřemýšlíš, nebo dostaneš nějakou roli, ale v pohádce je to vždycky jedno. Pohádky jsou to nejlepší, co kdy může být. Během rozhovoru s Matyášem Valentou padlo, že jste si prý zlomil ruku. P. Lněnička: No, to se stalo ještě před začátkem natáčení, protože ve scénáři bylo strašně moc ježdění na koních a já jsem to chtěl umět, abych tam nevypadal jako kopýtko, tak jsem si sám pro sebe uspořádal takový kurs ježdění na koni a moc mi to šlo. Bylo to krásný, až jsem nakonec čtrnáct dní před začátkem natáčení z toho koně spadnul a zlomil si ruku. Dokonce jsem nevěděl, jestli budu moci natáčet a říkal jsem to i panu režisérovi, protože je ve filmu hodně scén, ve kterých tu ruku budu potřebovat. Ale pan režisér mi řekl, že to je nesmysl, že tam bude spousta doublerů a že se to spraví. Nakonec mi potom řekl, že mi lhal, takže jsem stejně všechny ty scény hrál já. Co si myslíte, že se divákům bude na pohádce nejvíc líbit? P. Lněnička: Já doufám, že snad všecko, hlavně ten příběh. Přece jenom nových pohádek je teď hodně. Nezlomil jsem si ruku snad zbytečně. Je tato pohádka natočená podle nějaké předlohy? Z. Slavíková: Pan scénárista si vlastě vymýšlel pohádky pro svou dceru, proto také princeznu pojmenoval podle své dcery Loury. S jakými herci se vám hrálo nejlépe a koho byste chtěli vymazat? Z. Slavíková: To se nikdy neříká! Né, tam byly všichni fajn. P. Tenorová: Nikdy bych nevymazala jediného člověka na světě. P. Lněnička: Tak nejlépe se mi asi pracovalo s princeznou a s čarodějnicí a se všemi ostatními. No, nechtěl bych nikoho vymazat. Jak dlouho se pohádka natáčela? P. Lněnička: Já myslím, že to bylo skoro půl rok. Čím se teď momentálně zabýváte? Máte ještě nějaké nabídky? Z. Slavíková: Já jsem v Praze v divadle Pod Palmovkou, který je potopený, takže jezdíme všude po Praze, teď jsme hráli premiéru hry Krvavá svatba a žádná další nabídka se ke mně ještě nedostala. P. Tenorová: Já stále hraju ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde zkoušíme nový muzikál, kde dělám baletku, takže jsem na baleťáku a ničím si nohy a zatím mi žádná jiná nabídka nepřišla. P. Lněnička: Mně také ještě nikdo nic nenabídl. Asi to na prince byla zrovna poslední možnost. Jinak hraju v divadle V Celetné. Zrovna hrajeme hru Mikulášovy patálie. Hraje se vám lépe před kamerou nebo v divadle? Z. Slavíková: Ono to je jiný, já to beru tak, že divadlo je moje zaměstnání, a když dostanu nabídku, abych něco natáčela, tak je to „bonbonek navíc“.  Co děláte ve volném čase? Z. Slavíková: Mně se ve volném čase chce skoro jenom spát a starám se o rodinu. P. Tenorová: No, já toho volného času moc nemám, a když ho mám, tak jezdím se svým přítelem do Plzně a podnikáme různé věci. P. Lněnička: Já se ve volném čase starám o svého syna nebo chodím na pivo, ale někdy to i spojím. Máte nějakého domácího mazlíčka? Z. Slavíková: Dva pejskové a jeden kocour. P. Tenorová: Já jako osobně nemám mazlíčka, ale přítel má psa. P. Lněnička: Měli jsme rybičky, ale už je nemáme. Vedli vás rodiče k herectví? Z. Slavíková: Já jako malá jsem chtěla být psí doktorka. Moji rodiče také byli herci a já byla naštvaná, že věčně nejsou doma. Najednou jsem dospěla, moji kolegové v práci mě tam dostrkali, tak jsem to zkusila a oni mě vzali. P. Tenorová: Já už když jsem byla malá, tak jsem chtěla býti herečkou, ale rodiče mě nepodporovali tak, jak jsem čekala. Tak jsem to zkusila, podala jsem přihlášku a ono to nevyšlo, tak jsem to zkusila druhý rok a vzali mě. P. Lněnička: Moji rodiče mě k tomu nevedli, já sám jsem šel studovat jinou školu, pak jsem řekl rodičům, že se chci přihlásit na DAMU a vyšlo to.

Filip, Domí, Oli, Barča

 

Chtěl jsem být lesníkem, vojákem a takhle to skončilo

1Jak jistě víte, Viktor Preiss je „Pan herec“. Možná ho znáte z filmu S čerty nejsou žerty. A my, jako ti správní redaktoři, jsme měli možnost vidět ho osobně, ale i si s ním povídat o jeho herecké kariéře a i trochu o jeho osobním životě. Dne 11. listopadu  jsme  se sešli v hotelu Modrá hvězda. Byl to opravdu nezapomenutelný zážitek. Sešli jsme se, probrali ještě předem otázky mezi sebou a šlo se na věc. Za malou chvíli už jsme seděli s panem Preissem u malého stolku a bombardovali ho otázkami. Je to velmi milý člověk a bylo moc příjemné si s ním povídat. Jelikož to byl můj první rozhovor, řekla jsem 1 otázku dvakrát, ale to vůbec nevadilo. Naštěstí tam s námi byla paní učitelka a moji nepříjemnou situaci zachránila. Nakonec jsme si s ním i vyfotili. Dlouho po rozhovoru jsem stále myslela na jeho medový hlas a na to, jaký je to nejen úžasný herec, ale i úžasný člověk.

Klárka, 7.B

 

Co vás bavilo na herectví a kdo Vás nejvíce podporoval?  Asi zájem o poezii a nějak ji pochopit něco sdělit. Pak jsem začínal s ochotníky. A kdo mě podporoval? Třeba pan profesor z gymplu a můj kamarád z gymplu. Vedli vás k tomu rodiče? Ne, nevedli. Jeden z vašich synů je hercem. Podporoval jste ho, nebo jste ho odrazoval? Herecké rodiny mají tendenci své potomky spíše odrazovat, ale ti se odradit nedají. Syn se na tuto dráhu vydal, a teď už mu ručičku člověk nepodá. Jako Vaši roli máte nejraději a proč? Žádnou nemám nejraději a nevím proč.  Máte radši roli záporáka nebo klaďase? Každý herec vám odpoví, že ta záporná role má více barev a je lepší než tak kladná. Najdete na ní víc kladů a záporů. A hraje se líp. V jakých divadlech jste hrál, kde se vám hrálo nejlépe? Vystřídal jsem za svůj život jenom dvě divadla, kde jsem měl stálé angažmá. Městská divadla pražská a pak jsem 30 let v Divadle na Vinohradech. Prý umíte malovat. Co nejraději malujete? Já si čmárám a čmárám si leta letoucí. A teď jsem zjistil, když mám chvíli klidu a něco si čmárám, že mě to velmi uklidňuje.  Maluju, co mě napadne.  Čím jste chtěl být, když jste byl malý? Vším možným. Lesníkem, vojákem, ... a takhle to skončilo. Dostal jste cenu TÝTÝ. Překvapilo vás to? Co jste při tom cítil? Je to příjemné, protože je to volba diváků. A ten rok se to nějak sešlo, že se člověk objevoval v televizi víckrát. A bohužel je to o tom, jak často má divák možnost vás vidět, jak se s vámi setkává. Zabýval jste se někdy svým rodokmenem? Ano, zabýval. Byl o tom natočený pořad, který se jmenoval 1Tajemství rodu. Vím tak, kde mám kořeny a co dělali moji předkové. Mé kořeny jsou různě rozseté. Jaké je vaše životní motto? Já žádné nemám. Ale jednou jsem si v šestnácti letech přečetl: Umění je věc, která má dělat člověka lidštějším, což znamená méně osamělým. (A. Miller). A když si za to umění dosadíte cokoli, ať je to medicína, hudba,.. tak vám to dá určitě zase ten stejný smysl. Dočetli jsme se, že jste psal do školního časopisu. Jaká byla vaše nejmilejší rubrika?  Já jsem si ten časopis vydával sám. Psal jsem to na stroji. Časopis se jmenoval Trubač. Rozdávali jsme ho ve škole. Psal jsem na základní i na střední škole. Byl ten časopis oblíbený?  Měl tak 50 výtisků, takže byl asi oblíbený. To je na tu dobu poměrně dost. Jste pověrčivý a v čem? Skoro ve všem. To patří k herectví. U herců se třeba říká, že když si herec dá nohu na stůl, takže bude breptat. Když si nechá na sobě zašít kus oděvu, tak zapomene text. J  Máte nějaké rituály před premiérou? Myslím si, že je to otázka soustředění. Zachováváte nějaké tradice? Tradice by se zachovávat měly. Snažím se, jsem dědeček od čtyř vnoučat, tak už je dodržovat musím. Jaká role byla pro vás osudová? Kde jste se prosadil? Bez skromnosti to nemůžu odhadnout. Jsou role, na které je víc vidět, které se vám víc či míň povedou. Hrál jsem třeba Cyrana z Bergeracu. Hrál jste ve filmu Probudím se včera. Proč jste si vybral zrovna tuhle roli? Bylo to na chvilku, nemám rád dlouhé natáčení. Byl to učitel, bylo to úsměvné. Máte něco společného s rolí ve hře Probudím se včera? Ano, protože jsem učil na divadelní škole, dokázal jsem se vžít do role učitele, který chce žákovi pomoct. Jak se učíte texty?  Těžce. Čím dál tím mnohem hůř. Dřív to bylo lepší, měl jsem vizuální paměť. Jsem schopný vidět tu stránku před sebou. Učím se to těžce a říkám, že by měla být premiéra až po třicáté repríze. Který film se vám dělal nejlépe, proč? Zas tak moc filmů jsem nenatočil, ale vždycky se mi dělají dobře komedie, kde si člověk může vymýšlet. Máte nějaký herecký vzor? Je jich hodně. Hodně jsem jich zažil, mnoho jsem jich potkal. Co děláte ve volném čase? Relativně si ho umím udělat, umím si ho užít. Jsme takový Ferda Mravenec - práce všeho druhu. Rád pracuji na zahradě. Při čem se nejvíce odreagujete? Právě při tom, když myslíte na úplně něco jiného, že musíte posekat trávu, shrabat listí, že to musíte někam odvézt. Myslíte úporně na tu jednu věc, vyčistíte si tak hlavu. Hrát v divadle a hrát ve filmu je úplně něco jiného. Co máte radši? Určitě v divadle. Já to natáčení docela špatně snáším, je to dlouhé, rozvleklé, často se spěchá, aby se to stihlo. Práce je na ten den čím dál tím víc.  Budete v blízké době natáčet nějaký film? Ano, jsou nějaké vyhlídky, ale nevím to jistě. Dneska je taková doba, že dokud ten film netočíte, tak nevíte, jestli vůbec bude. Je to o penězích, ekonomice. Máte před premiérou strašně velkou trému? Strašně velkou ne, ale má třeba trému z vás, protože nevím, co na mě máte připravené.  Máte něco, co vám přináší štěstí? Něco, o čem bych věděl, že mi přináší štěstí, nemám. Myslím si ale, že v životě štěstí mám. Co je vaše životní výhra? Setkání s mojí ženou, která je z Rokycan, že jsem s ní měl rodinu a že jsem s ní doteď.  Máte nějako vysněnou roli? Nemám. Na jakou pohádku vzpomínáte nejraději? Nemám nejoblíbenější věci. Jste v Dobřanech poprvé, co se vám tu líbí? Všechno a lidi jsou tu hrozně hodní a náměstí je krásné. A vy jste milí. Třeba se ještě uvidíme, chtěl bych přijet i příští rok.

Oli, Vali, Filip, Barča, Klárka, Martin, Viliam

Uáá! Strašidlo!

http://img98.rajce.idnes.cz/d9802/9/9012/9012546_ca19e4ea7f46eefcc86ad654809250ba/images/IMG_4474.jpg?ver=0Po dlouhém ročním čekání se vrátil na scénu. Tma jak v pytli, na každém druhém kroku strašidlo a támhle z křoví se ozval výkřik. Hororový ostrov je zpět! Šíša, skautská vedoucí, sebrala všechny známé a samozřejmě skautíky a proměnila je během jedné hodiny v hrůzy. Obličeje pomalované umělou krví nebo nože a sekyrky vyčnívající z pytlů. To všechno patří k večeru strašení. Čapnout pytel, vzít svých pár kamarádů na strašení a vyrazit, najít nějaké pořádně děsivé místo. Nejlepší bývá křoví, no jo, ale dostat se tam. Trošku nadlidský úkol. Šestá hodina odbila a „starák“ byl plný lidí. Div, že se nepropadl. Všichni netrpělivě čekali, až je nějaké strašidlo pustí do lesa. Do našeho chřtánu. Když už jsme v dáli viděli nějaká ta světýlka od mobilů nebo baterek, šli jsme do pozoru. Všechna strašidla se připravila a jejich vystoupení pomalu začínala. Myslíš, že příští rok tě nevystrašíme? Tak přijď a uvidíme.

Mary, 9.B

Hraj, hudbo, hraj!

Dne 11.11. 2013 jsem byla v ZUŠ J.S.BACHA na akordeonovém koncertě. Nemohla jsem uvěřit svým uším. Vedle zkušených akordeonistů zde vystupovaly i děti, které hrají teprve od září, ale myslím, že to bylo úžasné … Já tedy nejsem hudebník, a tak tomu nerozumím, ale myslím si, že vše bylo nádherné jak k poslechu, tak k podívání. Hráli: Ladislav Bouřil, Daniel Bouřil, Petr Stupka, ... Dva žáci hráli i na klávesy. Nejlépe podle mě hráli L. Bouřil, D. Bouřil. A z těch menších byli skvělí všichni. Krásný podvečerní poslech by si užil každý. J

Sáruš, 7.A

Argentina v Plzni

Hej, muchachos! Ozvalo se ze scény. Pohodlně sedíš? Ano. Máš vypnutý telefon? Jistě. Dobře. Můžeme začít.

Romantická opereta Růže z Argentiny se odehrává ve třicátých letech 20. století v jižní Americe. V malé provincii La Plata se právě odehrává boj mezi krachem a vzestupem nóbl hotelu Quississana. Každovečerní show v čele s půvabnou kráskou Carmencitou (L. Zvoníková) už nemá tolik příznivců a ředitel hotelu (R. Štědronský Shejbal) z toho má vrásky na čele. Do toho se potýká s takovým „ňoumou“ za barem. Mixér Johny Vopička (A. Kohout) je „strašný“ komediant. Bohužel se mu nedostává dost příležitostí, avšak ... Objeví se Juanita (E. Marešová) a jeho srdce uteče, ani neví jak rychle. Ještě ke všemu se ukáže slavný El Tygro (M. Hubeňák), který nenechá jedno dívčí srdce chladné. Zatouží po něm dědička hotelu Miss Dolores (P. Vraspírová), jenže netuší, jakou boudu na ni ušil. Děj je dost zamotaný, ale když se na to kouknete zpětně, už se to dává pomalu dohromady. No jo, Amerika.

Určitě si nenechte ujít tuto operetu s argentinskou atmosférou, protože se budete popadat smíchy za břicho. Vřele doporučuji.

Mary, 9.B

Tak jdeme na to

Každý rok se v naší škole na 2. stupni koná akce pod názvem Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí. Ani letos jsme se této akci nevyhnuli. Žáci měli možnost zažít mnohé, vyzkoušet si, jak poskytnout první pomoc, dozvědět se o trestní odpovědnosti, drogách, povodních, haváriích, jak se zachovat v nebezpečí,… Na závěr dne jsme si vyzkoušeli hromadný úprk z budovy po vyhlášení cvičného poplachu. J

Barča, 9.A

 

ANd9GcRwL7i1Q9Asa2ZRBm7cqLEeF_-9HCzdTLwcD1dxqoIXFkpFW3ZX

Vzít šikovnost do svých rukou a hlavně se nespálit o vosk…

Dne 9.11.2013 jsem jela s rodinou do svíčkárny, která se nachází nedaleko, můžete ji najít v Liticích. V celkem malých prostorách se zjevuje veliké dobrodružství pro malé i velké umělce. Zjistit, jak se vyrábí nějaké barevné svíčky je i hodně zábavné. Já jsem si tam vytvořila krásnou svíčku, která se barvila způsobem namáčení. Taková legrace se málokdy užije … Nebo si tam můžete namíchat vlastní koupelovou sůl … To je taky „bomba“. I malí malíři si ve svíčkárně můžou vytvořit svoje originální voskovky. A když nechcete vyrábět, můžete se jen jít kouknout na Tondu (Agama vousatá - ochočená) nebo na Viktora a Rozárku (götingenská mini prasátka). Menší, tenká svíčka stojí pouze 15 korun. Doporučuji udělat si o víkendu volno a vyrazit si hrát s voskem, před vánočními svátky naprosto skvělé. 

Sáruš, 7.A (obrázek stažen z internetu)

Percy Jackson: Moře nestvůr

V kině se promítal film zvaný Percy Jackson: Moře nestvůr. Film navazoval na předchozí díl Percy Jackson: Zloděj blesku. Ze začátku se vše odehrávalo v táboře nazývaném Tábor dvojí krve. Tábor byl založen za účelem chránit polobohy a druhy Satyrů. Stom, který je chránil silovým polem, byl otráven. A tábor se nyní stal zranitelným. Museli se vydat pro zlaté rouno, které je schopno vyléčit cokoliv. Přišla ale komplikace, do tábora dorazil Percyho bratr jménem Tyson a pomohl jim zastavit mechanického býka. A pak se spolu vydali hledat zlaté rouno. A zjistili, že zlý polobůh Luke chce pomocí zlatého rouna oživit Kronose, otce bohů (Poseidon, Zeus, Hádes). A tím se jejich výprava ztížila. A tak začala nebezpečná výprava. A koho zajímá, jak to dopadne, ať se na film podívá.

Jakub R. a Viliam S., 6.A

Když se řekne Halloween…

Každý rok je 31. říjen nocí, kdy můžeš být tím, kým chceš. Tato strašidelná noc plná kouzel a sladkostí se slaví většinou v anglicky mluvících zemích, ale ani my nejsme pozadu. Děti se scházejí, aby si „vykoledovaly“ něco dobrého na zub. Celé město je obklíčeno dětmi v maskách, a jak všichni vědí, i dospělí se dokážou pěkně odvázat. Všichni se baví vydlabáváním dýní a velkými průvody v maskách. V České republice nejde o tradiční svátek, ale najde se hodně lidí, kteří si tuto noc oslaví s přáteli a rodinnou pohodou. U nás v Dobřanech rozhodně nezůstáváme pozadu a všichni jsme si moc užili Hororový ostrov, který pro nás připravili dobřanští skauti.

Kačka, 9.B

 

Podlavičník - časopis pro lidi  školou povinné, začátečníky i pokročilé. Vydává Základní  škola  v  Dobřanech, okres Plzeň – jih, tř.1.máje 618,  PSČ 334 41, tel. 377 970 467, e-mail: jaroslav.sedivy@zs.dobrany.indos.cz. Žákovská redakce: Redakční kroužek pod vedením Mgr.Michaela Hlaváčové:. 6.A: Martin Kops, Jakub Rada, Viliam Smola; 6.B: Barbora Kubovcová, Michaela Picková; 7.A: Vojtěch Kordík, Sára Ženíšková, Adéla Němečková; 7.B: Valérie Fišerová, Klára Uhlíková, Michal Hrubý (ilustrátor); 9.A: Olga Přibylová, Bára Málková, Matěj Hrubý (ilustrátor); 9.B: Marie Kordíková, Dominika Hrádková, Kateřina Mafková. Koordinátorka přispěvatelů z 1.stupně Mgr. Alena Formánková.  ePodlavičník -  internetová verze na www.zsdobrany.cz  Mgr. Jana Fialová.  Editace: Mgr. Jaroslav Šedivý.  Časopis tiskne a sponzorsky podporuje: Prima Press s.r.o., Borská 44, 316 00 Plzeň. Předplatné časopisu ve školním roce 2013/14: 50 Kč.  Časopis č. 313/14 předán k tisku 30.11.2013. Veškeré příspěvky, dotazy, soutěžní lístky a inzeráty vhazujte do schránky Podlavičníku či  předávejte redaktorům časopisu.