únor

 

9.2.2014

Milý deníčku, dnes jsme vyjeli na tolik vytoužený lyžák… Jelikož byl náš lyžák na téma olympijských her, vyjeli jsme s kostýmy, naše skupina ve stylu JAPONEK!!! Po příjezdu jsme si všichni vybalili věci a připravovali se na slavnostní zahájení. My jsme se na pokoji oblékly a nalíčily. Chvíli to trvalo, ale to nevadí (byla to legrace). Ostatní zastupovali například Jamajku, Francii, Česko nebo Hollywood. Ten moment, když jsme vyšly z pokoje, a všichni měli čelisti dole z našich kostýmů… J! Hrdě jsme vykročily s japonskou vlajkou a mířily jsme si to přímo do společenské místnosti. Měly jsme připravenou i malou kulturní vložku - hru na flétnu. Pak následovala malá přednáška o bezpečném chování na lyžích a v chatě. Po večeři jsme museli i přes protesty dodržet večerku, která byla ve 21:30… Nastává první noc… úžasná…

 

10.2.2014

Dnes jsme se šli podívat na Nápravu - kopec, na kterém budeme lyžovat. Všude byl sníh, tak se rozhodlo, že jdeme hned. Následoval návrat, oddych a pak zase výšlap, tentokrát i s lyžemi! Následovalo rozdělení do dvou družstev podle našich dovedností v lyžování. „Jednička“ lyžovala na vedlejším, trochu prudším svahu a „dvojka“ zůstala na tom samém svahu.

 

11.2.2014

Dnes každá skupina lyžovala jinde: Jednička lyžovala na Klínovci a dvojka na Nápravě. Počasí bylo krásné a docela se i dařilo. Po lyžování jsme se vrátili na chatu a měli jsme večeři.

 

13.2.2014

Dnes jsme lyžovali všichni na Plešivci. Až na jeden malý úraz bylo vše v pořádku. Po návratu jsme si koupili nějaké sladkosti a cukrovou vatu. A asi po té vatě mi bylo v noci strašně špatně, což pro mě znamenalo dlouhý nudný den na chatě s prášky a houskou.

 

14.2.2014

… poslední den… škoda L Dnes jsme měli biatlon – běh (kolem bazénu na zahradě) a střelbu ze vzduchovky. Aniž bych o tom věděla, tak jsem sestřelila tu nejmenší figurku. Hráli jsme za pokoje. Po obědě bylo vyhlášení. Náš kostým vyhrál (… jak jinak :D). V biatlonu jsme byly třetí, druhý byl Lukáš Koubovský a první byl Václav Zábran. Pak večeře a noc…  Poslední noc. Tak odjela 7.B…

Klára, 7.B

 

 

 

Auta pryč!

Auta pryč! je akce, která se uskutečnila 10. a 17. února 2014.  Je to vlastně akce, která chce snížit počet aut nebo utlumit situaci před 1. stupněm ZŠ. Každý den, když rodiče vozí své ratolesti do školy a odpoledne je vyzvedávají, nastává nebezpečí pro děti. Ty běhají mezi auty, která parkují i třeba uprostřed křižovatky. A takto malé děti ještě přeci jen tolik nedávají pozor a nerozhlížejí se kolem sebe.  No tak jsme se rozhodli, že s tím zkusíme s pomocí města něco udělat J. Proto jsme se sešli 10. února před budovou1.stupně ZŠ. Dávali jsme řidičům lístečky, chodili jsme do tříd a povídali jsme dětem, co se všechno děje na ulici, když přijíždí do školy.J Máme pocit, že se akce vyvedla. Důkazem je snížení provozu a zvýšení bezpečnosti před 1. stupněm. Z čehož máme všichni velkou radost J. Stále tam ale můžeme zahlédnout nevhodně zaparkovaná auta nebo děti nedávající pozor. Je to nutné?

 

 

Sebevědomé a příjemné vystupování je základ úspěchu

Vstřícný pozdrav, podání ruky a úsměv! To jsme museli my, žáci 9. ročníku, využít v pátek 24. ledna 2014 v tělocvičně naší školy. Možná si kladete otázku proč? Normálně se v tělocvičně cvičí ve sportovním úboru, ale tentokrát ne! Pro žáky z 9. A a 9. B byla připravena aktivita pod názvem Burza povolání.

Přijeli zástupci z různých firem, abychom se u nich (jakoby) ucházeli o pracovní místo. Museli jsme přijít slušně oblečeni, takže některé dívky přišly v kostýmku nebo v sukních a chlapci v košilích, nebo dokonce ve společenských oblecích. Burza povolání nás měla naučit vystupovat, prezentovat sebe sama. Museli jsme prezentovat svá portfolia a odpovídat na určité otázky, které nám kladli personalisté.

Já si myslím, že se Burza povolání velmi podařila. Ucházet se o místo, odpovídat na otázky mě bavilo, i když jsem byla trochu nervózní. Byla to dobrá zkušenost do budoucna a myslím si, že se mi bude hodit při opravdovém hledání zaměstnání.

Barča, 9.A

 

Rozhovor s paní učitelkou Mgr. Miroslavou Palkoskovou

Jak dlouho učíte na této škole? Do Dobřan jsem se přistěhovala v roce 1989 a od roku 1990 učím na dobřanské škole. Proč zrovna tato škola, máte s touto školou nějaké zážitky? Když jsem se přistěhovala do Dobřan, šla jsem se zeptat, jestli je tu volné místo, a podařilo se to a jsem tu spokojená. Jaké předměty vlastně učíte a jaké máte nejraději? Mými vystudovanými obory jsou český jazyk a hudební výchova a kromě toho učím i cizí jazyky. Vůbec - jazyky mě nejvíc baví. Co děláte ve svém volném čase, jak ho trávíte? No, já toho volného času moc nemám, a když už se nějaký najde, tak ráda navštěvuji koncerty i divadelní představení, poslouchám hudbu, čtu a občas i rekreačně sportuji. Jaké třídy máte nejraději, třeba 6. nebo 8.? To se nedá tak říct, ráda učím v 9. ročníku, avšak záleží to na žácích. Kdybyste chtěla změnit svůj obor, jaký by to byl? Do té míry, že bych chtěla změnit své povolání, tak o tom jsem nikdy nepřemýšlela, takže asi nic měnit nechci. Máte nějaké špatné, anebo naopak dobré zkušenosti s učitelstvím na této škole, např. se žáky nebo s nějakými výlety? Určitě je naprosto běžné, že máme dobré i špatné zkušenosti a dobré i špatné zážitky. To prostě patří k životu.

Moc děkujeme za rozhovor.

Filip, 7.A, a Adam, 6.B

 

Zápis do 1.ročníku