Aktuální počasí

Počasí dnes:

11. 12. 2018

zatazenosesnez

Bude oblačno až zataženo, místy sněhové přeháňky nebo sněžení. Denní teploty 0 až 4°C. Noční teploty -1 až -5°C.

Obsah

 

 

 

 

 

Boj o razítka

 

Jedné krásné středy (16. 4.) se u nás na zahradě konala zahradní párty pro 1. stupeň. Na zahradě 2.stupně bylo celkem 12 stanovišť. Na některých stanovištích skoro nikdo nebyl a naopak na některých bylo neustále plno. Jedno ze stanovišť bylo skákání přes švihadlo, které měly na starost Klárka a Štěpka ze 7. B. Jelikož jsem chvíli na tomto stanovišti byl, můžu říct, že holky měly honičku až do konce. Počítaly přeskoky, zadávaly úkoly, dávaly razítka, … Na jiném stanovišti jsem se setkal s Ríšou a Kubou ze 7.A. Ti si nakreslili žebřík a děti na něj házely 5 kameny, toto stanoviště jsem nepochopil. Mary a Domí z 9.B si vymyslely, že budou učit děti přesnosti. Vzaly si tyče a děti se snažily hodit kroužek na tyč. Vyhrál ten, kdo hodil nejvíce kroužků na tyč. Míša s Valčou ze 7.B si namalovaly dva panáky, aby si soutěžící zaskákali, ale po celou dobu měli skoro prázdno. Kájina ze 6.B a Majda z 9.B nechaly děti házet kuličky do mostu, který měl 3 otvory, každý otvor měl hodnotu (1, 2, 3 body). Tedy jste museli být fakt přesní. Některá stanoviště byla zaměřená na pohyb, některá stanoviště byla zaměřena i na myšlení a logiku. Například stanoviště Vojty ze 7.A. Šlo o to, že se jeden žák postavil doprostřed čtverce a druhý mu postavil špalíček někam do čtverce, první si mohl poskočit na jednu nohu a vyrazit druhým špalíčkem špalíček ve čtverci. Hrálo se 5 minut a kdo víckrát vyrazil špalíček, vyhrál. V průběhu her žáci soutěžili mezi sebou, dostávali razítka za účast na stanovišti a jako bonus jedno razítko navíc za vítězství nad svým protivníkem. Když nasbírali 12 razítek, mohli si dojít pro věcnou odměnu k paní učitelce Konšalové a jejímu týmu, který tvořili Ady, Marťa, Zdenda a Míša ze 6. B.

Jaká je práce s dětmi na tvém stanovišti? Bára, 9.A: Dobrá, všechno chápou. Byly nějaké problémy? Zatím ne, jenom když spadnou, tak jsou špinaví. Jaké věkové kategorie máte na stanovišti nejčastěji? No, tak asi ta 2. - 3. třída. Jsou rádi, když vyhrají? Ano, jsou. Je to pěkné se dívat, jakou mají radost. Jaká je práce s dětmi? Mary, 9.B: Dobrá, moc se snaží a je to pro ně zábavné. Jaký je zde úkol? Hodit kroužky na tyč. Jaké věkové kategorie sem nejčastěji chodí? Asi od 1. do 3. třídy, hlavně družina. Jaká je tady práce s dětmi? Kuba, 7.A: Velmi dobrá. O co na tomto stanovišti jde? Musí se házet kameny na žebřík, který je očíslovaný od jedné do deseti a musí házet na čísla. Je to těžké trefit se na požadované číslo? Ani ne. Převažuje úspěšnost nebo neúspěšnost? Spíše úspěšnost.  Baví tě to na tomto stanovišti? Jo, docela jo.  Baví tě práce s dětmi? Štěpka, 9.B: Ne, protože je jich tu hodně a už mě to štve. (smích) Vybrala sis toto stanoviště dobrovolně? Ano. Tak nemáš být na co naštvaná. To máš pravdu, nečekala jsem to. O co zde jde? Musejí házet 5 kamínků do tabulky 5 x 5 a vyhrává ten, kdo zabere nejvíce území. Převládá úspěšnost, nebo naopak neúspěšnost? Většinou se trefují. Jaká je zde nejčastěji kategorie? Kolem 3. třídy. Mají radost, když vyhrají? Mají. Jaká je zde práce s dětmi? Štěpka, 7.B: No, dobrá. Zvládají vše, co jim přikážete? No nejtěžší je dvojšvih, ale jinak jim to jde. A co např. vajíčko? To tu udělalo asi 10 lidí. Šla jsi sem dobrovolně? Jo, s kamarádkou. S jakými věkovými kategoriemi se ti nejlépe pracovalo? Asi se třeťáky. Jaká je práce s dětmi? Vojta, 7.A: Jsou šikovní, takže dobrá. Je to složitá hra? Na vysvětlení těžká. Kdo se stane na tomto stanovišti výhercem? Ten, kdo za 5 minut vyrazí nejvíce špalíčků. Jaké věkové kategorie sem chodí nejčastěji? 1. - 2. třídy. Je to náročné? Ano, je, hlavně na rovnováhu.

Adam, 6.B

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pomáhat s úsměvem

NicolkaNa světě existují miliony vymožeností a různých vynálezů, kterými si lidé potřebují vylepšovat svůj každodenní život. Někdo musí mít hromady peněz, které přehrabuje vkleče, avšak jiným stačí „pouhý“ úsměv. Ten dokáže uvíznout v kdejakém srdci víc než pár cenných papírků. Osladit si den úsměvem není nic těžkého a své o tom ví desetiletá Nicolka Šišková. Jejím jménem se na vás obracíme s prosbou. Nicolka se narodila jako naprosto zdravá holčička, které bylo na světě krásně. V pěti letech ji ale bohužel potkalo onemocnění, pneumokoková meningitida, což ji okradlo o sluch. „Normálního“ života se ale jen tak nevzdala a díky řečovému procesoru, který má, může normálně komunikovat a vesele naslouchat. Avšak pětiletým používáním se tahle šikovná mašinka opotřebovává a Nikča potřebuje nový. Podáme tedy pomocnou ruku? Není na tom nic těžkého.

Mary, 9. B

 

Dokážeme pomoci!

Pomozme společně Nicolce k získání nového řečového procesoru, díky kterému ji dnes známe takovou, jaká je. Stačí si jen najet na web www.ctenipomaha.cz, přihlásit se, vybrat knihu, zodpovědět otázky a získat tak potřebných 110 000 Kč na pomoc usměvavé holčičce. Děkujeme! J

 

Nemobilujme! Komunikujme! – Jak to dopadlo?

Akce Senátu ke Dni země – vydržíme jeden školní den bez mobilu?

Snadné to bylo pro tyto třídy (v závorce počet nezávislých na osobních elektropřístrojích):

1.B (24), 2.A (24), 2.B (20), 2.C (23), 3.A (16), 3.B (20), 3.C (18), 4.B (20), 5.A (15), 5.B (18), 5.C (17), 6.A (13), S2 (5). V hlášenkách tříd či jinak tuto akci podpořili tito učitelé a učitelky: Miloslava Beštová, Blanka Eisenhammerová, Radmila Jankechová, Hana Pilnáčková, Alena Ratajová, Jaroslav Šedivý, Václava Urbancová, Marcela Vohradská a možná ještě někdo další. Někde to bylo trochu snazší nebo jinak, např. v jedné 3. třídě má mobil jen 8 dětí, ve dvou dalších třídách si k „bobříku nezávislosti“ vybrali jiný blízký den.

Aktivita neoslovila k dnešnímu dni (1. 5. 2014) tyto třídy: 1.A, 1.C, 1.D, 4.A, 4.C, 7.A, 7.B, 8.A, 8.B, 9.A, 9.B, S1 a S3. Tedy 50%. Důvody mohou být tedy takové, že menších žáků se to netýká, protože mobily nepoužívají, a starší žáky téma nezaujalo. Nebo že by to přece jenom nedokázali? Při pohledu na chodby 2. stupně během přestávek a často i po zvonění (v rozporu se školním řádem) vidím sluchátka v uších a přístroje v rukou.

Snad tedy pro zamyšlení uvedu pár slov z novinového článku Vynálezce, který nemá mobil (noviny 5 + 2 dny / Jižní Čechy, 13. 12. 2012, str. 8), v němž Milan Hein, vynálezce, uvádí (zkráceno a volně upraveno): „Mobil je vysílačka, měřící přístroje jsou schopny zaznamenat jeho záření. To má rušivý vliv na koncentrovanost dětí, děti ve třídě s dvaceti až třiceti zapnutými mobily nejsou schopné si nic zapamatovat, ztrácejí intuici, vnímavost, jsou nesoustředěné a agresívní.“

Děkuji všem, kteří téma vzali vážně a akci podpořili. Budeme se nad daným nešvarem zamýšlet v pedagogické radě, ve školské radě i se zástupci Sdružení rodičů v souvislosti s úpravou školního řádu.

Za Senát: Jaroslav Šedivý

P.S. Dodatečně přišlo ještě prohlášení třídy 1.D – 11 podporujících včetně paní učitelky Štěpánky Opltové.

 

 

Průzkum naší třídy 6. B

Když nám paní učitelka Konšalová zadala domácí úkol, přišlo nám to docela zábavné. A o co šlo? Udělali jsme si třídní průzkum, abychom zjistili, jak trávíme týden od 14 do 22 hodin. Některé výsledky byly velmi překvapivé!

 

Škola

Sport

Pohyb venku

Televize

Počítač

4

12,5

10

7

9

Průměr třídy

4

7,75

12

7,25

13

Zajímalo by nás, jak trávíte odpoledne vy. Dokázali byste udělat průzkum ve třídě a předat výsledky redaktorům Podlavičníku? Pokud ano, výsledky přineste mně, zpracujeme je a jsme zvědaví, zda se volný čas trávíte podobně, nebo úplně jinak.

 

Adam, 6.B

Rozhovor s paní učitelkou a výchovnou poradkyní Mgr. Věrou Hříšnou

Musela jste se někdy i vy sama učit češtinu doma? Češtinu jsem se učila na vysoké škole, ale pokud připravuji hodiny češtiny, tak vzhledem k její obtížnosti a náročnosti musím si čas od času něco vyhledat a najít. Převážná většina žáků vás má za nejpřísnější učitelku na škole. Co na to říkáte? Co na to mohu říct. Myslím si, že pořádek a klid ve třídě vede k tomu, že děti poté podávají lepší výkony a že se lépe pracuje v tichu a pořádku, než když je tam hluk. V čem je pro vás tak čeština zábavná nebo proč se jí věnujete? Protože čeština je jeden z nejúžasnějších jazyků tím, jaké má spousty výrazů, spousty nápadů, jak jednu věc umí popsat třeba desetkrát, a myslím, že pokud jde o význam a používání českých slov, tak je na tom mnohem líp než třeba angličtina. Máte hodně moc bohatou slovní zásobu, jak jste toho dosáhla? Mám hodně načteno. Co obnáší práce výchovné poradkyně? Moje práce výchovné poradkyně spočívá hlavně v přípravě osmého a devátého ročníku na volbu povolání a starám se o přihlášky na střední školu a všechno, co s tím souvisí. Co vás na práci učitele naplňuje? Že to je pořád jiná práce, nic se neopakuje stejně. Co vám na práci učitele nejvíce vadí? Nevím, jak na práci učitele, ale myslím, že na školství jako takovém to, že se málo financuje. Včetně třeba pomůcek atd. Když jste byla malá, tak jste měla z češtiny samé jedničky? Z češtiny jsem měla vždycky za tři. Chtěla jste být vždycky učitelkou? Ne, až po střední škole. Byla jste jako malá vzornou žákyní? Pečlivou, ale ne vzornou. Jak trávíte volný čas? Kolo, knížky, vaření, zahrada a hudba - různé festivaly. Co je pro vás nejlepší odpočinek? Jet na nějakou, jak už jsem říkala, živou muziku, festivaly. Doneslo se nám, že jste výbornou kuchařkou a ráda pečete. Jaká kuchyně je vám nejbližší? Česká kuchyně. Svíčková, vepřo – knedlo - zelo. Raději pečete zapékaná jídla, nebo buchty? Já peču všechno, co tak různě najdeme doma.

Adam, 6.B, a Filip, 7.A

 

Proč se kouří z učebny matematiky

Jednoho březnového úterka se na naší škole konala matematická soutěž klokan. Této soutěže se zúčastnilo 50 žáků z 6. - 9. ročníku. První kategorie má název BENJAMÍN. Žáci od 6. do 7. třídy se mezi sebou poprali v matematických dovednostech a výsledky byly jednoznačné pro třídu 6.B!

 

 

 
 

 

 

 

1.

Adam Pokorný,  6.B   

77 b.

2.

Michaela Štichová,  6.B 

70 b.

3.

František Šimek,  6.B 

65 b.

 

 

 

 

Starší kategorie se jmenovala KADET a zde soupeřili žáci 8. a 9. ročníku. Úkoly zde byly o něco těžší a záludnější, ale žáci si s nimi poradili zdatně. Ztráta druhého žáka na prvního byla jen 2 body! Třetí už měl ztrátu 12 bodů na druhého. Jaké bylo skóre?

 

 

 
 

 

 

 

1.

Ladislav Bouřil,  8.B

72 b.

2.

Patrik Jáchym,  9.B

70 b.

3.

Dominik Novotný,  8.A

58 b.

 

Mé pocity? Velmi dobré, bylo to krapet těžší, ale stálo to za tu námahu! Byli jsme rozděleni tak, že kategorie Benjamín a Kadet spolu sedět musely, ale vedle sebe nesměli sedět dva Kadeti nebo Benjamíni. Myslím si, že tento ročník byl o něco těžší než předchozí.

Celou akci měla na starost paní učitelka Konšalová, která si vedla velmi dobře a zasloužila by jedničku podtrženou.

Adam, 6. B

 

Okresní kolo v košíkové 2013 / 14

Okresní finále v košíkové se konalo 25. 3. v Přešticích. Přihlásilo se 5 družstev chlapců 6. - 8. tříd. Naše družstvo v konkurenci družstev z Přeštic (1.), Blovic (2.), Chlumčan (4.) a Štěnovic (5.) obsadilo krásné 3. místo. Domů jsme přivezli bronzové medaile a do školy společný diplom a pohár. Již teď se těšíme na příští ročník.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pořád na mě jen hrabeš, a že bys řekl něco chytrýho?!

 

Víte, jak přitáhnout čtenáře k přečtení naprosto nezajímavého článku? Přesně tak, jak to děláme my. Podle našeho super nadpisu nebo titulku, říkejte si tomu, jak chcete, by nikoho nenapadlo, že v tomto textu budeme psát o každoroční akci pořádané naší školou a Ochránci přírody. Podle Ochránců jste již mnozí začali tušit, že půjde o Zlatý list. V pátek 25. 4. se doslova přelidnil jindy poklidný „Ostrov“ naší školou. V čele s génii přes biologii se vydali nejen učitelé na svá stanoviště, kterých bylo letos 10, a hned na začátku se pěkně prošli. Celá akce se pořádá v okolí louky, takže pěkná „štreka“.

Stanoviště devět, dendrologie, to bylo naše místo, ostatně jako každý rok. Na místech připravení a už jsme jen čekali na nadupané soutěžící. Až jsme se divili, kolik lidí nás poznalo. Hrušeň, jabloň, no, to by ještě šlo, kdyby si chudáka hrušeň tolikrát nepletli s odkvetlou třešní. Ale pak přišel ten horor! Až nám bylo toho hlohu líto, protože tolik dětí ho nepoznalo, to je smutné. Hloh, to jsem pro všechny tak neznámý a odpudivý? To, že mě nikdo nemá rád, toho jsem si vědom. Kácí nás, odstraňují ze svých životů. Nemám tedy šanci prožít si chvilku slávy a mít radost. Ležím opodál všech těch krásných užitečných stromů, které mají na straně a mě si nikdo ani nevšiml. Ach jo, nejen život lidí je nespravedlivý.

A výsledky Zlatého listu?

Mladší kategorie: 1. místo 6.B, 2. místo 5.C, 3. místo 5.B. Starší kategorie: 1. místo Notičky (9.B + 7.A), 2. místo Muzikanti (8.A), 3. místo 9.A.

Domča a Mary, 9.B

Sežere Budulínka dinosaurus?

V sobotu 26. 4. jsem vyrazil na animační workshop do MC Budulínek. Začínalo se v 9 hodin a hotovo bylo v půl páté. V prostorách centra se sešlo 14 dětí ve věku 7 - 12 let se dvěma lektorkami ze sdružení Ultrafun Klárou a Terezou.

První hodinu práce nám zabralo vymýšlení tématu filmu a příprava scénáře. Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny a začala práce, tedy spíš zábava. Jedna skupina tvořila ploškovou animaci - foťák snímá obrázky shora a druhá prostorovou - foťák snímá z boku. Na stanovišti pro ploškovou animaci se pracovalo hlavně s papírem a na prostorové byla hlavní potřeba modelína na postavičky. Zhruba po dvou hodinách práce jsme měli oběd. A pak jsme zase po malých krocích posouvali s figurkami a každý krok fotili. Moje skupina udělala kolem 400 snímků a plošková kolem 700 snímků. Tím naše práce skončila.

Utřídění snímků, vyřazení nepoužitelných a finální spojení s hudbou udělala Tereza s Klárou v Praze. V úterý jsem měl možnost vidět film, tedy dvouminutový filmeček, poprvé a jsem s naší prací spokojen. Práce animátorů je zajímavá, ale velmi náročná.

A zajímá Vás, jak to s Budulínkem dopadlo? Můžete se na film podívat na facebooku nebo webu Budulínek Dobřany. Nebo na odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=h1HKHf_ bwz4&feature=youtu.be

Filip, 4.B

Chipmunkové opravdu existují

Již podruhé jsme měli možnost setkat se s panem Špillarem a jeho ženou. V loňském roce nám představili Afriku. Letos přijeli s pořadem o americké divočině. Václav Špillar vyprávěl o organizování výpravy na vlastní pěst, dozvěděli jsme se, jaké přírodní krásy viděli, s jakým lidmi se setkali, vše bylo doprovázeno nádhernými fotografiemi z cest. Po skončení pořadu jsme si s cestovateli popovídali i my, redaktoři Podlavičníku. A co jsme se dozvěděli?

Když jste viděl toho chipmunka, neměl jste chuť vzít si ho domů? No, to jsem teda měl chuť si ho vzít, ale zaprvé se to nesmí. Po návratu jsme sháněli, jestli to někdo nechová doma. Byla to naše první společná cesta a Vašíkovi (syn pana Špillara) se ti chipmunci líbili. Bohužel je nikdo nechová. Zranil jste se někdy? Zranil jsem se při přednášce, spadl jsem z pódia, zlomil jsem si nohu v koleni. A na svých cestách? No, musím zaklepat … Paní Špillarová: Jak to, že ne, vždyť při první cestě po Americe jsi měl podvrtnutý kotník … Pan Špillar: Jo, to je pravda. Zvrtnul jsem si kotník, ale to bylo takový malý, chodil jsem s takovou berlou udělanou z větve. A v Africe mě bodnul škorpion. A dostal jste se někdy do nějakého nemocničního zařízení na cestách? Ne, naštěstí ne a netoužím po tom. Bál jste se někdy opravdu o svůj život? Ani ne. Paní Špillarová: Jestli jde o mě, tak já se bála vždycky. A jinak nejhorší situaci jsme zažili ne se zvířaty, ale s lidmi. Když jsme jednou zakempovali v úplně opuštěné krajině uprostřed pouště daleko od lidí a nejednou jsme v dálce slyšeli hukot a světla. Obrovský terénní vůz se tam řítil pouští, rozsvícené reflektory a oni měli i flintu a stříleli zajíce nebo králíky. Teď auto dojelo až k nám a začali na nás pokřikovat. Pan Špillar: To ne, že jsem se bál o život, ale byla to taková nepříjemná situace, protože to byli evidentně kluci ve věku 20 - 25 let, všichni opilí, řídili auto, stříleli na všechny strany, každý byl ozbrojený. Tak to bylo takové nepříjemné. Co vás motivuje na cestách, za jakým cílem tam jedete? Cíl je v podstatě dnes profesionální, protože děláme z těch cest knížky, přednášky a výstavy fotografií, ale já mám takové toulavé nohy od dětství, od dětství jsem chtěl cestovat, vždy mě to táhlo. Cestopisy byly pro mě jediné knížky, které mě zajímaly. V prezentaci jste zmínil, že jste byl několikrát v ohrožení života, třeba jak jste se málem utopil v řece nebo vás málem pohltil tekutý písek. Co se vám v tu chvíli honí hlavou? Nevím, to opravdu nevím ... Paní Špillarová: Já to vím. Stál tam v tom písku a křičel: „Vezmi mi ty foťáky, vezmi mi ty foťáky!!!“ Ne o holý život, o fotoaparáty se bál. Já jsem se teda bála, že tam oni zůstanou, zatímco oni se báli, že tam nechají ty fotoaparáty. Jaké zvíře byste si vzal domů? Které bych opravdu chtěl? Gepard, už ho mám vyhlídnutého, ale stojí moc peněz. Nemáte takové to nutkání, že když přijedete domů z cest, kde jste nejedli moc jídla, že si zajdete do nějaké restaurace a sníte všechno, co vidíte? Vždycky, ale představte si, že přijedete z takové země jako je Amerika, Austrálie, v těch „anglosaských“, kde to kolonizovali Britové, tak oni neumí udělat pořádný chleba, neumějí rohlík a my se vždycky těšíme domů a říkáme: Až přijedeme domů, ukrojím si čerstvý chleba a namažu si ho máslem. Tak to je taková touha, ani ne tak po mase. Když jste byl v Yellowstonu, bál jste se, že se někde propadnete? Musí se dávat pozor, protože se to může opravdu stát. Kde se chodí, tam jsou udělaný chodníčky, někde jsou rošty. Co byste udělal, kdybyste ztratil svůj foťák? No, to by bylo neštěstí. Paní Špillarová: Kdyby ztratil manželku nebo syna, to by se tak moc nedělo. Pan Špillar: Ale to přeháníš! Asi bych z toho byl špatný … Paní Špillarová: Hodně špatný. Jednou se mu stalo, že zapomněl na kopci stativ a v noci tam ještě běžel, potmě ho hledal, o půlnoci se vrátil a stativ měl. Co byste dělala, kdybyste šla pro vodu a vedle vás by stál medvěd? Asi bych zkameněla. Hrozně se bojím. Prostě se rozklepu a konec. Chtěli byste se podívat na Nový Zéland? Už jsme tam skoro 3x jeli, ale vždycky z toho z nějakého důvodu sešlo. Teď jsem to zvažoval a rozhodl jsem se, že třeba v důchodu, protože Nový Zéland je takový dobrý pro důchodce. Je to tam krásné, ale když chceš vidět velké fjordy, na Novém Zélandu je uvidíš, ale v Norsku jsou větší. Když chceš vidět krásný kaňon, na Novém Zélandu jsou skvělý, ale v Americe jsou lepší. Takže v podstatě tam neuvidíš nic nového. Tam uvidíš všechno dohromady v trochu menším. Lákají vás velká města? My jsme byli ve velkých městech. Byli jsme v Nairobi, v Kapském Městě, v Sydney, v Torontu, v Las Vegas nebo Los Angeles. Všechna ta města si jsou podobná. San Francisko se mi moc líbilo. Taky se mi líbilo Los Angeles. Když jsme tam byli poprvé, tak jsem z něj byl znechucen, ale podruhé jsem mu přišel na chuť. Zajímavý k vidění je Washington, Filadelfie je také moc hezká. Miami mě neuchvátilo, to je stejné jako všude u moře. A nádherné je Rio de Janeiro. 

Otázky kladli: viz fotografie

Přepsali: Vojta, 7.A, Oli a Barča, 9.A

Tip na výlet – Playmobil park

Panáčci, kam se podíváš (Playmobil park - Německo, Zindorf). Jedná se o naprosto báječný německý zábavní park. Nachází se tam několik tematických částí a mnoho dětských atrakcí a aktivit. Začít můžete třeba ve šplhacím parku, pak se podívat do rytířského hradu a nakonec třeba do bagrovacího střediska! Součástí komplexu je i obrovská hrací hala s restaurací. Podrobné informace si najděte na webu www.playmobil-funpark.de. Sám jsem tento park už dvakrát navštívil a těším se na třetí návštěvu. Opravdu doporučuji.

Tak zase za rok

O víkendu, ve dnech 25. 4. a 26. 4. 2014, se v Lochotínském amfiteátru v Plzni uskutečnil již 25. ročník studentských oslav jara. Tato akce, pořádaná v největších městech ČR, je určena pro lidi, co se rádi baví skvělou muzikou a chtějí si užít skvělý jarní víkend. Na Královský pátek, stejně jako každý rok, se představili kandidáti na Krále Majáles 2014. Z nich pak byl veřejnou volbou zvolen nový vládce, kterému předala aktuální královna MARGE SKÁča SIMPSONOVÁ z Pilsenfeldu žezlo a roční vládu nad stavem studentským. Královský pátek doprovázely skupiny jako Vypsaná Fixa, Nebe, Kníry a mnohé další. Ovšem úplné vyvrcholení studentských oslav jara bylo v sobotu 26. 4. za doprovodu známých skupin jako Chinaski, Divokej Bill, Horkýže slíže, MIG 21 a ještě mnohem víc. V sobotu jste se v největším přírodním amfiteátru v Evropě mohli zúčastnit svateb na 24 hodin, her pro děti i dospělé a další skvělé zábavy. Za sebe Majáles určitě navštívím i příští rok a byla bych ráda, kdybych se tam s některými potkala.

1Filip, 4.B (obrázky staženy z internetu)

 

 

            Kačka, 9.B

 

Kdo s koho?!

Blíží se důležitá zkouška pro vaši budoucnost, ale cosi vám brání ji splnit. Učit se můžete třeba ve dne v noci, ale když přijde ta chvíle, učení přijde vniveč. Mysl prostě nehodlá pobírat nic  jiného než myšlenky o našem vysněném. Ať jste pilný student, či lajdák. Mezi největší záliby patří hvězdy a horoskopy, a tudíž byste měli mít budoucnost v malíku. Ne vždy je to tak jednoduché. Tahle situace přesně sedí na hrdinu filmu 10 pravidel jak sbalit holku. Filmu, který byl ještě nedávno hrán v kině. Hlavní hrdina Marek (Matouš Ruml) se zamiluje do překrásné Kristíny Svarinské, téměř super ženy, jejím otcem je francouzský velvyslanec, společně žijí v obřím paláci. Kdežto Marek je úplně obyčejný kluk s citem a srdcem. Markovi tři kamarádi, spolubydlící, už nemohou přihlížet Markovu neštěstí, a tak do akce povolají Markova otce, který vydává knihy o pravidlech, jak sbalit holku. Do balení překrásného děvčete se jim však připlete jeden sok, který chce Kristínu také získat. Není to ovšem tak upřímný kluk jako Marek, ale jen lamač dívčích srdcí. Kdo krásnou slečnu nakonec dostane? Doporučuji vám film zhlédnout, ve filmu nechybí vtip, romantické chvilky ani napětí.

Domča, 9.B (obrázek stažen z internetu)

 

 

 

Podlavičník - časopis pro lidi  školou povinné, začátečníky i pokročilé. Vydává Základní  škola  v  Dobřanech, okres Plzeň – jih, tř.1.máje 618,  PSČ 334 41, tel. 377 970 467, e-mail: jaroslav.sedivy@zs.dobrany.indos.cz. Žákovská redakce: Redakční kroužek pod vedením Mgr.Michaela Hlaváčové:. 6.A: Martin Kops, Jakub Rada, Viliam Smola; 6.B: Barbora Kubovcová, Michaela Picková; 7.A: Vojtěch Kordík, Sára Ženíšková, Adéla Němečková; 7.B: Valérie Fišerová, Klára Uhlíková, Michal Hrubý (ilustrátor); 9.A: Olga Přibylová, Bára Málková, Matěj Hrubý (ilustrátor); 9.B: Marie Kordíková, Dominika Hrádková, Kateřina Mafková. Koordinátorka přispěvatelů z 1.stupně Mgr. Alena Formánková.  ePodlavičník -  internetová verze na www.zsdobrany.cz  Mgr. Jana Fialová.  Editace: Mgr. Jaroslav Šedivý.  Časopis tiskne a sponzorsky podporuje: Prima Press s.r.o., Borská 44, 316 00 Plzeň. Předplatné časopisu ve školním roce 2013/14: 50 Kč.  Časopis č.8/13/14 předán k tisku 4.5.2014. Veškeré příspěvky, dotazy, soutěžní lístky a inzeráty vhazujte do schránky Podlavičníku či  předávejte redaktorům časopisu.