Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 12. 2018

zata

Bude převážně zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo, na horách a ojediněle i v nižších polohách až skoro jasno. Denní teploty -2 až 2°C. Noční teploty 0 až -4°C.

Obsah

logo

1

 

Tři dny jsou málo

A bylo to tu.  Přišel den „D“. Přijela k nám německá návštěva z Reálné školy v Obertraublingu. J Byli tu s námi pouze tři dny, ale i tak s nimi máme spoustu skvělých zážitků. Celá návštěva byla považována za soutěž, takže po celou dobu jsme hráli hry, za které jsme získávali body (a jednou - za pozdní příchod - se ty body naopak odebíraly J). Naši němečtí kamarádi dorazili s hodinovým zpožděním, ale to ničemu nebránilo. Pan ředitel jim šel naproti k nádraží, my jsme však zůstali ve škole a nervózně jsme je vyhlíželi J. Když přišli před školu, každý jsme si hledali svého Němce a oni nás. Všichni byli ze začátku zamlklí, ale pak se vše rozpovídalo J. Od začátku nám byli ale sympatičtí dva chlapci - Timon a Levin, kteří se lišili od ostatních. Byli upovídaní, legrační a zábavní. Tato nálada jim vydržela po celou dobu pobytu. Když jsme se našli, přesunuli jsme se do učebny hudební výchovy, kde jsme se pak scházeli po celou dobu J. Tam bylo občerstvení, čas na seznamování i příprava na první hru. První hra spočívala v tom, že jsme měli chodit v předem určených skupinkách po náměstí a okolí a odpovídat na otázky, které byly anglicky napsány v pracovním listu. Skutečnost byla ale poněkud jiná :D. Chodili jsme v houfu a opisovali. :D (To se dalo čekat :D) Soutěž sama o sobě však byla docela zábavná. Všimla jsem si v Dobřanech věcí, kterých si normálně nevšimnu, a bylo to vcelku zajímavé J. Pak jsme se všichni vrátili na večeři, která taky byla v „hudebce“(vysv.: učebně Hv). Bylo toho na výběr spoustu, ale většina sáhla po hamburgeru :DD. Po večeři jsme šli do tělocvičny, kde většina českých dětí (ubytovávajících Němce) vystupovala v minimuzikálu Z pohádky do pohádky. Vystoupení se všem povedlo J (včetně německého vypravěče Ládi). Po vyhodnocení první soutěže jsme se vydali do rodin J.

návštěvaDalší den, tedy ve čtvrtek, jsme jeli do ZOO. Tam jsme také dostali pracovní list s otázkami a měli jsme na vyplnění přibližně 2 hodiny J. Po vyplnění jsme se sešli v amfiteátru a měli jsme v plánu jít na vystoupení sokolníků. Z toho však sešlo kvůli počasí L. Ale byl vymyšlen náhradní a lepší (!) plán J. Jelo se do obchodního centra. Všichni chtěli do Plazy či do Olympie, ale ne, my jsme originální a jedeme do Tesca na Bory. Ve výsledku to ale byl perfektní nápad :D.  Všichni se rozprskli po „obchoďáku“ a byli jsme spokojeni :DD. Užili jsme si spoustu zábavy :DDDD. Pak, když jsme se vraceli k autobusu, jsme někteří přišli pozdě a byly nám strženy body :D. Následovala cesta domů J. V Dobřanech jsme měli po obědě hodinu volna, ale té jsme využili k cestě domů, kde jsme si vzali věci na sport.  Ve sportovní hale nás čekalo sportovní klání.  Disciplíny jako hod na koš, skládání mapy Německa a Česka, skládání slov v češtině a v němčině, hod na cíl, florbal a další nám poskytly mnoho příjemných a zajímavých chvil. Večeři jsme měli ve školní jídelně J. Odtud jsme šli do „Cébéčka“ na bowling. Docela mě bavil, ale zdálo se mi to trochu chaotické L. Dohráli jsme kolem osmé večerní, ale domů se nám ještě nechtělo. Většina byla venku asi do deseti.

Pátek byl den odjezdu L. Předtím jsme však jako všichni žáci ve škole měli Chválu různosti. Já jsem byla na pečení z lineckého těsta a automatické kresbě :D. Pečení mě bavilo, ale žádný talent tedy nejsem, ale Tině (mé Němce) to šlo a prý se i bavila J. Produkt byl trochu tvrdý, ale doufám, že nikomu potom nebylo špatně :D -,-  Horší už to ale bylo na automatické kresbě. To nebavilo ani mě, ani Tinu.  Ke konci pobytu jsme dostali velmi potěšující zprávu od německého pana zástupce. Až budeme v březnu my v Německu, budou dvě hodiny vyhrazeny nákupnímu centru. Někteří lidé si se svým Němcem nerozuměli, ale já bych neměnila. S Tinou jsme si rozuměly J.

Když jsme tento článek psala, koulely se mi slzy po tváři L. To asi mluví za vše… Moc mi chybí a já jsem si setkání moc užila. Byla jsem nadmíru spokojená J.

Oli, 9.A

 

Domov jako domov

logo9. října 2013 za podzimního deštivého dne se naše pracovní skupinka vydala do Diakonie v Merklíně. Hned jak jsme přijeli, přivítali nás milé paní ošetřovatelky. Pro začátek jsme se trochu najedli, pro zpestření nám 1k jídlu zahrála hudební kapela z Merklína. Následovala prohlídka domu. V domově bydlí lidé ve věku 20 - 35 let. Tento domov funguje od roku 1992 a tím, že v něm bydlí lidé těžce 1nemocní, je jedinečný. Je rozdělen do 4 domácností. Každá domácnost je uzpůsobená potřebám uživatele. Někteří lidé chodí do místní speciální školy. Měla jsem možnost nahlédnout do kroniky a z ní jsem se dozvěděla, že lidé zde mají velmi pestrý program. Mezi jejich pravidelné aktivity patří třeba i cestování k moři, na hory a do ZOO v Plzni. Prostředí tohoto domova je příjemné a myslím, že se zde mají velmi dobře.

Klára, 7.B

 

Jednání Senátu 4.10.2013


 

Přítomni: Václav Jánský a Kristýna Tichotová, 4.A, Lenka Štichová a Filip Umner, 4.B, Anna Bromová a Eliška Kaslová, 5.A, Vojtěch Váca a Julie Čepická, 5.B, Erika Hessová a Lenka Dokoupilová, 6.A, Tomáš Blažek a Zdeněk Tolar,  6.B, Filip Brada a Václav Strejc, 7.A, Karolína Eichlerová a Ctirad Kučera, 7.B, Martin Adamec, 8.A, Ondřej Šlehofer, 8.B, Dominika Hrádková a Marie Kordíková, 9.B, Mgr.Alena Boudová, Mgr.Jitka Netolická, Mgr.Jaroslav Šedivý

Předsedající:Dominika Hrádková a Marie Kordíková, 9.B

Program:

1.Složení Senátu: rozdělení do pracovních skupin; všichni senátoři zároveň členy nejméně v jedné pracovní skupině (koordinace, akce 1.st., akce 2.st., adopce, ekotým 1.st., ekotým 2.st.); přehled na nástěnkách Senátu

2.Slovo ředitele:

  • žádost o pomoc při zajištění stanovišť 3. pouti na Kamínku; přihlásili se Vojtěch Váca, Julie Čepická, Ctirad Kučera, Filip Brada
  • informace o prodloužení stavby  (fasáda 2.stupně); informace o dokončení slunečních hodin
  • informace o petici žáků 2.stupně k chování dětí ze speciálních tříd a následných opatřeních ze strany vedení školy

3.K návštěvě z Reálné školy v německém Obartraublingu: poděkování všem, kteří budou ubytovávat a navázali již elektronickou komunikaci; informace o programu

4.Adopce na dálku:

  • dopis z Afriky: Resty Nankinga děkuje za dárek z prostředků charity, teď zrovna mají období dešťů, ve škole se má dobře, mají se ve škole všichni rádi a tvoří dobrý kolektiv, chodí do třídy p7, užila si tří dnů prázdnin; psala o jejich velikonočních zvycích.
  • připravit odpověď: provede Anna Bromová; zmínit témata: zima u nás, Velikonoce, nový vzhled školy
  • plakát: o jeho obnovu se postará Martin Adamec

5.Ekotým:

  • na 1.stupni se již začal scházet pod vedením paní učitelky Navrátilové
  • na 2.stupni byl domluven čas schůzek v úterý v 7.00 hod. ráno; poprvé se sejdou 15.10. pod vedením paní učitelky Boudové

6.Vánoční soutěž: na téma Hra; dvě aktivity:

  • dlouhodobá soutěž ve tvorbě deskových společenských her - do konce listopadu 2013; bude vyhodnoceno a odměněno;
  • herní dopoledne - na 2.stupni ve čtvrtek 19.12.2013; herní stanoviště vždy pro jeden ročník jednu hodinu; budou použity i zdařilé nově vytvořené hry
  • v případě zájmu bude uspořádáno i pro 1.stupeň v upravené podobě

7.Žolík: důkladně se prodiskutovalo a odhlasovalo se, že žolíci budou pokračovat, ale upraví se pravidla; byla stanovena pracovní skupina složená ze senátorů a učitelů, která projedná všechny připomínky a při vzájemné shodě budou jimi upravená pravidla co nejdříve oznámena a motivační hra bude zahájena; největší novinkou, na níž se shodli žáci i učitelé, bude adresný žolík se jménem žáka a volné rozšíření času jeho použitelnosti

8. Aréna:

  • připomínka, že škola 1.st. bývá otevírána později – ověří paní zástupkyně Netolická, příp. zajistí nápravu

Příští jednání: v pátek 8.11.2013 ve 12.30 hod.  v učebně přírodopisu na 2.stupni (posunuto o týden vzhledem k tématickým dnům OČBRMU na 2.stupni)

Zápis společně provedly:

Lenka Dokoupilová, Bára Málková, Karolína Eichlerová


 

 

Jak sluší nový „kabát“?

hodinyJak všichni víte, o prázdninách a v září se opravovala fasáda naší školy. Pan ředitel vybral oranžovou se žlutou barvu (pozn. ředitele: přesněji – 1. jedná se o barvu skořicovou a meruňkovou, tj. rezavou a žlutou, a původní podhledy měly být tmavě hnědé, ty se ale povedly jen nad tělocvičnou v roce 2009; na zbytku budovy se odstín trochu posunul; 2. výběr barvy byl celkem složitě vyzkoušen a vydiskutován již v roce 2008, pan ředitel jen za výběrem „udělal tečku“). Mně se fasáda líbí, ale u některých žáků se objevují rozdílné reakce. „Vždyť to vypadá jako školka!“ „Podívejte se na to, školka ve Stromořadí vypadá jako továrna a škola vypadá jako školka, nemá to být obráceně?“ To a další reakce se okolo fasády motají. Školka ve Stromořadí opravdu vypadá jako továrna nebo atomový kryt, ale je to také moderní design. Škole to v novém „hábitu“ moc sluší a ty sluneční hodiny jsou též pěkné, ale těžko se v nich vyznává (pozn. ředitele: je tam jen jedna stupnice se zimním časem, kam dopadá stín, tolik hodin v zimě je; v létě si připočteme hodinu). Pod nimi je sice tabulka, ale pro mě je moc složitá (pozn. ředitele: fajnšmekři si školamohou dopočítat podle tabulky čas na minuty). A že se z bílé stala růžová (pozn. ředitele: do bílé barvy bylo vmícháno mírně základní skořicové, efekt se ale posunul k růžové)? No a co, z dálky to vidět není. Také jsou tu narážky na nápis, který se nachází pod střední řadou oken. Někteří žáci si stěžují, že je moc nízko (pozn. ředitele: všimněte si zblízka - výstupek na nápis je již z roku 1930, jen jsme nápis obnovili),   jiní zase, že se červený nápis na oranžovou školu nehodí (pozn. ředitele: barva nápisu odpovídá barvě podhledu, ale – bohužel – měla být více dohněda). Každý má svůj názor a nikomu ho nemusí vnucovat, alespoň se můžeme chlubit, že máme barevnou školu. Teď je škola o dost hezčí než předtím.

Vojta, 6.A

Omluva: Omlouvám se Vojtovi za množství technických poznámek, „zneužil“ jsem tak svou roli editora Podlavičníku. Chtěl jsem jen pár věcí upřesnit. Jinak naprosto respektuji Vojtův i Olinin vkus a cením si toho, že umějí zdůvodnit svůj názor. (jš)

 

školaVojta psal o tom, jak se mu fasáda školy a školky ve Stromořadí líbí, já mám však názor odlišný. Bývalá fasáda školy byla sice šedá, ale pořád to bylo lepší než nyní. Teď je to takové až moc veselé. Je to sice základní škola, ale až tak barevná? A ten nápis „Základní škola“, proč není v  horní části budovy, kde by byl více vidět? :O Proč je červené na oranžovém podkladu?… To zase školka ve Stromořadí…, když jsem ji viděla poprvé, tak jsem si myslela, nebo spíše doufala, že jsme si s nimi náhodou barvy prohodili. Školka má být veselá, barevná a plná obrázků, což školka ve Stromořadí tedy opravdu není! Fasádu má šedou (je to hezká barva, ale pro děti ze školky je to takové smutné). Viděla jsem tam jen dva pruhy, na kterých jsou obrázky. Vypadá sice moderně, ale suše a „dospělácky“. Školka by měla mít barvy, jako máme my na fasádě. Žlutou a oranžovou, to jsou barvy na školku, ale šedá?

 Oli, 9.A

Chvála různosti

Hudba a pohyb!

1Dne 18. října, když u nás byla návštěva z Německa, konala se Chvála různosti. Celkem bylo dvanáct stanovišť a já jsem byla na aerobiku s paní učitelkou Tomanovou a jejími asistentkami. Toto stanoviště bylo v tělocvičně 2. stupně. Bývalé žákyně naší školy nám předcvičovaly taneční sestavy a my jsme se snažili cvičit jako ony. Na tancování byli i nějací kluci, i oni se do tance zapojili a snažili se. Holky nám předcvičovaly hlavně zumbu a měly poměrně snadné sestavy. Z mého pohledu to stanoviště nebylo nejhorší. Byla sranda, když se snažili tancovat kluci, ale upřímně nebylo to zrovna nejlepší stanoviště, protože se pořád opakovaly stejné sestavy.

Barča, 9.A

 

Nejlepší, nejzajímavější… my!

Jako jedno ze stanovišť na Chvále různosti byl i Dokumentační tým. Tento tým žákyň z 9.B2 se staral o to, abyste se všichni viděli v prezentaci fotek a na videozáznamu při vykonávání aktivit. Náš úkol byl zvěčnit Chválu různosti a společný pobyt s Němci v Dobřanech. Pokud se ani v Podlavičníku, ani při promítání prezentace neuvidíte, nezoufejte, protože jste nám ze záběru určitě neutekli.

Kačka, 9.B

 

O přestávce jsme stihly položit několik otázek panu Denisu Lammasovi, který vedl Bubnování. Pan Lammas hovoří anglicky, česky jen částečně. Otázky jsme proto kladly v angličtině. Rozuměli byste i vy?

Where are you from? I was born in London and I live in the Czech Republic.I have been living her efor 14 years. How did you get to here? I fisrt came here in 1991 on holiday and then I decided to come to live here in 1998 with my wife. Do you like the Czech Republic? Very much. Why do you like the Czech Republic? I think – when I came here and went to Šumava it touched my heart. Such a beautiful landskape and nature is very beautiful there. So there is one of the reasons I am here. How did you get to our school? I don´t know. My wife told me about the action here. But I was living by Dobřany in Vodní Újezd. I know this town very well. And now I live in Plzeň. How did you get to drums? When I was about 8 years old, very small boy. I always remember a band came to my school and I was fascinated by the drums. But I started to play the drums in the Czech Republic because I met many drummers in the Czech Republic. But I play the guitar, some other instruments so I am a kind of a musician. Where did you learn to drum? I didn´t learn. I learn myself. I learn through playing with other people. Just jamming with other people. What is your job? I teach English, I make drum circles, I make musical instruments, make speacial instruments – it is called lyre (lyra), I make workshops. What musical instrument do you prefer? I prefer quitar. And drums. But guitar is connected with me. Where do you teach? I teach privately. I don´t really teach as much as I used to. Do you like working with children and teaching children? Yes. Children are very important for adults.They are teaching us. Because when we get older/adult we forget how to play. Adults try to control everything.

 

Kruh, energie, rituál

3Na začátku každý dostal buben nebo rytmický nástroj. Chyběl jeden žák, takže se začátek trochu prodloužil. Ale nám to nevadilo, čekání jsme si zkrátili zkoušením svých rytmických nástrojů. Na začátek jsme zkusili krátké melodie a střídání nástrojů - každý nástroj hrál v jinou chvíli. Pak jsme postupně chodili do středu kruhu a určovali ostatním rytmus. Na závěr jsme všichni dostali rytmické nástroje a dělali "rituál". Náš lektor pan Lammas byl v bubnování opravdu přeborník a vymyslel z hlavy hodně různých melodií.

Martin, 6.A

 

Placka, plech, pečení a dobrota

Na tomto stanovišti jsme pekli linecké cukroví. Těsto jsme naštěstí patlat nemuseli, to už udělal někdo za nás. Rovnou jsme ho tedy rozvalovali, ale protože byl k dispozici jeden váleček na pět lidí, neobešla se práce beze sporů a hádek o něj. Po vyválení „úhledné“ placky jsme vykrajovali různé tvary a skládali je na plech. Asi jsme měli špatný den, protože se nám těsto všelijak trhalo, no a posléze jsme zjišťovali, že je moc tenké nebo pro změnu tlusté. Občas se i něco připálilo, ale jinak proběhlo pečení bez většího problému. Když cukroví vychladlo, mazali jsme ho marmeládou, slepovali stejné tvary k sobě a hlavně vlastními těly bránili naše úžasné výtvory před útoky chtivých a všudypřítomných všežravců. Kupodivu nedošlo k žádným úrazům a ztrátám na životech a vše jsme si krásně užili! :o)

Míša P., 6.B

 

Šach mat

Dne 18.10. se konala Chvála různosti. Každý si mohl vybrat dvě stanoviště. Vybral jsem si4 bubny a šachy. Na šachách se na začátku rozestavovaly po šachovnici figurky a řešilo se, jak je možné dát jedním tahem šach mat. Ten, kdo první vyřešil úkol, dostal vždy 3 body, druhý 2 body a ostatní 1 bod. Také nám vysvětlovali, co je to šach mat, a jak se která figurka jmenuje, co umí. V druhé polovině se utvořily dvojice a hráli jsme šachy všichni. Na konci se sečetly body a ten, kdo měl nejvíce bodů, dostal placku Chvály různosti. Průvodci světem šachů nám byli pan Hrdlička a paní učitelka Kovářová.

Vilda, 6.A

 

Stanoviště odpočinku

Na relaxačním cvičení se žáci naučili pracovat se svým tělem. Na začátku jsme si protáhli celé tělo a pak jsme začali cvičit. Nejprve jsme se zaměřili na ruce, následovaly nohy. Poté jsme vytvořili dvojice, střídali jsme se v masírování. Tato poslední aktivita se mi líbila nejvíc, protože jsem se něco nového zase naučila. Ale vůbec se mi nelíbilo protahování nohou. Příští rok si zase při Chvále různosti vyberu Relaxační cvičení.

​Anča, ​6.A

 

Logické myšlení, pohyb i kreslení na jednom místě!

5Jedno ze stanovišť měla na starost paní učitelka Hříšná. Už z názvu bylo patrné, že jsme museli použít logické myšlení, hýbat se i kreslit. Nejprve nám paní učitelka řekla, že si máme představit, že naše skupina je jediná, která žije na naší planetě, že ostatní už odletěli na jinou planetu, aby se ukryli před zánikem planety Země. Naším úkolem bylo správně plnit úkoly, které nám byly zadány. Musím přiznat, že když jsem slyšela o tom, co se na tomto stanovišti bude dít, tak jsem se moc netěšila, ale když přišla řada na plnění prvního úkolu, tak jsem poznala, že zde bude zábava. Byli jsme dobrý kolektiv a úkoly byly zajímavé a zábavné. Například jsme museli něco luštit, kreslit na tabuli obrázky a ostatní museli poznat, co kreslíme, skládat básničku ze zadaných slov a spoustu dalších úkolů. Za každý splněný úkol jsme dostali indicii a „součástku“ na naši vesmírnou loď, která by nás měla zachránit. Když jsme měli všechny úkoly splněny, museli jsme z našich indicií (slov, která jsme získali během hry) vyluštit jedno slovo, které má souvislost se slovy, které jsme vyhráli. Toto stanoviště se mně osobně hodně líbilo.

Barča, 9.A

Šikovné ručičky…?

6V rámci akce Chvála různosti jsme se sešli ve třídě s paní učitelkou Vlasákovou, abychom si pro naše třídy vyrobili vánoční ozdoby. Pracovali jsme ve skupinkách. Celkem bylo na stanovišti 15 dětí. Mohli jsme si vybrat, co si vyrobíme. Mohli jsme vyrobit vánoční stromeček z nití, nebo papírovou květinu. Bylo to hodně o trpělivosti a ta některým chybí.  Květinu se nám podařilo vyrobit, naši třídu bude zdobit právě ona. Nejdříve jsme si srolovali kornoutky z papírových listů a pak jsme je společně poskládali do tvaru květiny.  Vše, co jsme vyrobili my, amatéři, vypadalo skoro jako od profíků.  Zkrátka se nám dařilo. J

Klára, 7.B

 

7Tancování s Kájou

S radostí jsem se zapsala na stanoviště s tancováním. Dvěm9a hodinami tance nás provázela Karolína Fišerová. Seznámili jsme se s několika styly tance. Vyzkoušeli jsme si tancování v párech (samozřejmě nechyběli ani odvážní chlapci). Hodně jsme se vyřádili. Dvě hodiny uběhly jako voda.

Klára, 7.B

Jací jsou aneb Rozhovory s učiteli

„Určitě nejsem spasitel!“


 

… říká paní učitelka Mgr. Jaroslava Konšalová, která učí na naší škole zeměpis a matematiku. Všichni ji jistě znáte, ale věděli jste, jaké má záliby, co si myslí o žácích a znalostech? Všechno a ještě více najdete v rozhovoru s oblíbenou matikářkou.

11Proč učíte zrovna zeměpis a matematiku? Za prvé jsem to vystudovala a druhým důvodem je zřejmě to, že jsem si tyto dva předměty vybrala v mládí. Co vás na těchto předmětech baví, zajímá nejvíce? Na matematice mám ráda její přesnost. Já jsem spíše racionálnější typ. Na zeměpisu mě baví to, že to není jednotvárné. Ve světě se pořád něco děje, takže mě to i nutí sledovat okolí světa a všechno, co s tím souvisí. Bavil vás zeměpis a matematika i na „základce“? To už si snad ani nepamatuji! J (smích) Ale matematika mě bavila. Bavila, protože jste ji uměla? No, já jsem měla na „základce“ samé jedničky, takže asi jo. V jaké třídě, podle vás, zajímá žáky učivo nejvíce? Teď je to určitě „šestka“. Chtěla jste být učitelka? Proč? Chtěla jsem být učitelkou. Velkou roli v tom zřejmě hrál můj vztah k dětem. Dneska si říkám, že i jiné povolání by nebylo k zahození. Jaké třeba? Takové, ve kterém by nebyla práce s lidmi, protože ta je vždycky nejvíce těžká, v určitém směru. S každým vyjít nelze, tudíž tam hrajou roli určité znalosti z psychologie, odborné atd. Zkrátka všechno to skloubit není vždy jednoduché. Bavila by vás práce v kanceláři? Bez lidí a tak? To bych asi nemohla, celých osm hodin sedět v kanceláři. Učitelská práce je strašně tvůrčí, avšak na druhou stranu hrozně vyčerpávající. Těšíte se do práce? Nebolí vás třeba z dětí hlava? Poslední dobou mě hlava bolí velmi často, ale pokud je to z dětí, to si netroufám říci, spíše od krční páteře J Těším se hlavně po prázdninách a také v době, kdy je člověk odpočatý, kdy je v dobré psychické kondici, tak to je v pohodě. Horší je, když nastoupí problémy s nemocí kupříkladu. Co je na práci učitele nejhorší, nejtěžší? Všechno skloubit dohromady - aby byly obě strany spokojené, což někdy nejde. V jiných pracích je to také tak, ale na základní škole je to o to horší, protože nastupuje puberta apod., a mnohdy není zrovna jednoduché vyjít s „puberťákem“. Je to v určité míře dost namáhavé, ale na druhou stranu to přináší i různé radosti. Občas se při hodině dost nasmějeme, že? Pociťujete, že na začátku týdne je start ve škole lepší než na konci? Určitě! Pátek je takový těžší. Co si myslíte, že je vaše životní poslání? To nevím. Nepřemýšlím o tom. Určitě nejsem nějaký spasitel. J Nechcete změnit lidstvo? Já myslím, že lidstvo se samo vyvíjí a ten vývoj nelze zastavit, uvidíme, kam až to půjde. Jaké jsou vaše záliby? Jezdím na kole. To je moje největší záliba z hlediska fyzické námahy. Pak také ráda čtu a jezdím na country festivaly. Jaký je váš nejoblíbenější žánr knih? Nejoblíbenější žánr nemám, ale nečtu detektivky. Mám ráda knihy spíše s nějakou psychologickou zápletkou. Je tam cítit takové napětí, člověk neví, jak se to celé vyvine. Kdybyste měla vlastní školu, jak by to vypadalo? Určitě bych kladla větší důraz na matematiku. Mít vlastní školu, to si neumím moc dobře představit, protože škola je taková utopie. Je to souhrn tolika faktorů, které nemůže jednotlivec obsáhnout. Kdybych byla ředitelkou, kladla bych důraz na rozvíjení osobnosti žáka. V dnešní době by měl mít nejenom znalosti, ale i sociální cítění a jeho výchova by měla směřovat k tomu, aby měl ten žák dané hodnoty, z hlediska člověka. Myslím si, že v celé společnosti tohle pokulhává. Řekla byste nějakou radu, vzkaz čtenářům a žákům? Ať všichni máme radost ze života a všichni spolu v pohodě vycházíme.

(Fotografii paní učitelky Konšalové jsme nemohly získat, jelikož paní učitelka „nebyla hezká“ - její citace.)

Mary, Kačka, Domí, 9.B


 

 

 

Daniel Bittner… aneb Skryté talenty na naší škole!


 

Každý den chodíte kolem nich, potkáváte je, ale určitě mnozí z vás neví, co dokázali. Jedním z talentů je žák 8.B - Daniel Bittner. Žák, který ve škole ničím nevyčnívá z davu, ale co dokáže na kole, by všem vyrazilo dech.

Jak ses dostal k závodění? Kolik let již závodíš? K závodění mě přivedl táta a mně se11 to dost líbilo a jezdím už 9 let. Za jaký tým jezdíš? Author Team Stupno. Komu vděčíš za své úspěchy? Tátovi a trenérovi. Máš nějakou motivaci k závodění? Moje motivace je udělat radost tátovi a trenérovi. Děláš nějaké „vítězné“ rituály?  Ne, nic takového nedělám. Proč tě zaujala zrovna kola? Ani nevím, prostě se mi ten sport líbí. Jaký je tvůj největší úspěch? Zatím 2. místo na mistrovství Evropy. Kolik stylů jezdíš? Cross-country, cyklokros, silnice. Jaký terén je pro tebe ten pravý? Hodně mokrý. Kolikrát týdně trénuješ? Jak? Trénuju pětkrát týdně. Najíždím hodně kilometrů. Kam to chceš dotáhnout? Chtěl bych být na olympiádě. Jaké plus a mínus má závodění? Plus je radost z výhry a mínus asi různá zranění. Jsi před jízdou nervózní? Občas jo, ale jdu do každého závodu s tím, že to vyhraju. Chtěl jsi někdy s cyklistikou přestat? Proč? Ne, nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Jak probíhají vaše závody? Přespáváte tam? Na závody většinou přijíždíme den před závodem kvůli najetí tratě, takže tam přespáváme. Kde nejdál jsi s cyklistikou byl na závodě? V Dánsku v Kodani na mistrovství světa.  Jak probíhají tréninky? Tréninky nemám zas tak zábavné, sednu si na kolo a někam jedu. Jezdíte s týmem na soustředění? Co je jeho náplní? Na soustředění s týmem jezdím a náplní je hodně tvrdý trénink. Trénuješ i za špatného počasí? Ano, občas musím. Nosíš u sebe nějaký talisman? Jaký? Náramek LIVESTRONG.

Kačka, 9.B


 

 

Burani k buranům!


 

Přežili jsme první měsíc nového školního roku, a tak jsme v jeho samém závěru, v pondělí 30. září, vyrazili na malý pracovní výlet. V rámci projektu Venkovská krajina pod drobnohledem, který připravilo občanského sdružení Ametyst, se třídy 5.B a 6.B vypravily bádat do vesnice Prusiny, kde má Ametyst své výukové prostory. Po krátké cestě autobusem jsme vystoupili do příšerné zimy. Po krátkém přivítání jsme si ve staré škole odložili batohy a neohroženě se vydali plnit úkoly do terénu. Prvním úkolem bylo najít si v blízkém okolí nějaké místo, které se nám zalíbí. Většina z nás se rozešla k husám, na louku nebo do ovocného sadu. Po návratu zpátky na dvorek jsme zvolené místo popisovali a snažili se určit, k čemu je člověku užitečné to, co jsme viděli. Za odměnu jsme se mohli jít dovnitř ohřát a nasvačit. Po zasloužené svačině jsme byli rozděleni do skupin. Každá skupina dostala mapu okolí staré školy v Prusinech, na které jsme museli doplnit správné názvy míst a popsat, k čemu daná místa slouží a co na nich najdeme. Po odevzdání vyplněné mapy jsme šli na zahradu za dalším úkolem – zahráli jsme si na správce areálu a snažili se přijít na kloub tomu, jak vypadá běžný provoz – co se kde pěstuje, jak je potřeba se starat o zvířata, jaké je zásobování vodou a podobně. Povedené dopoledne rychle uteklo, takže jsme se už jen podívali na králíky, ochutnali kdoule (ovoce podobné jablkům, ale pořádně trpké), vyplnili „spokojenostní“ dotazník a odjeli zpět do Dobřan. Těšíme se na příště J.

Míša P., 6.B


 

Pouťová stezka na Kamínku

Pouť na Kamínku se konala 12. 10. od 8 do 16 hodin. Ráno byla ornitologie a poznávání lesa. Následovala dětská pouť, zde si účastníci mohli zasoutěžit, vyzkoušet různé aktivity. První disciplínou bylo stavění puzzlí. Během druhé disciplíny jsme dělali drakovi ocas z listů. Potom jsme házeli míčkem a snažili se strefit do terče. Čtvrtá disciplína byla spíše pro menší, neboť se jednalo o „běhací hru“ podle barev.  Následovala stanoviště, kde jsme prolézali překážkové dráhy a stříleli na terč. Při šestém úkolu jsme lezli po lanové síti. Předposlední disciplínou bylo střílení do lahví. U posledního stanoviště jsme si vyzkoušeli, jaké to je střílet z kuše do terče. Nejvíce lidí bylo u překážkové dráhy a nejméně u kuše, protože ji skoro nikdo nenašel.

 

12Vilda a Martin, 6.A

Ještě k návštěvě německých dětí v Dobřanech 16.-18.10.2013 (anketa)

náštěva

1. V čem spatřuji přínos letošního setkání, co se povedlo, co příště zopakovat ...

Rodiče: Potřeba mluvit v cizím jazyce a mít částečně za někoho odpovědnost. (Přibylovi) & Komunikace v cizím jazyce. (Přibáňovi) & V poznání jiné kultury a nutnosti komunikace ve světovém jazyce. (Šilhavých) & Přínos spatřuji ve zdokonalování cizího jazyka a poznání jiné kultury. (Pechovi) & Procvičení jazyků, povedlo se vše, sportovní soutěže. (Vítovi) & Noví kamarádi, procvičení angličtiny. (Ženíškovi) & Myslím, že každé takové setkání je samo o sobě přínosem – zkušenost, poznání nových lidí, kultury apod. Hodnotím též pozitivně, že se děti vzájemně kontaktovaly předem, už o sobě věděly, znaly své zájmy apod. (Adamcovi) & Oprášili jsme si a vyzkoušeli cizí jazyk. (Krajčovičovi)

Žáci: Využití znalostí cizího jazyka. Povedl se bohatý program a příště bych zopakovala návštěvu pojatou formou soutěže od začátku pobytu. (Olga Přibylová) & Bowling. (Nikola Přibáňová) & Seznámení se s německými studenty, bowling. (Denisa Šilhavá) & Procvičení anglického / německého jazyka. (Nicole Vítová) & Velmi se povedlo to, že jsme si našli nové přátele, a ať přijedou příští rok stejní lidé. (Sára Ženíšková) & Rozvoj konverzace, volný čas s Němci, výlety a akce. (Martin Adamec) & Skvělý byl nabitý program pořádaný školou. (Jana Krajčovičová)

 

2. Co se letos nepovedlo, na co příště pamatovat, co nezařazovat do programu ...

Rodiče: Více času pro děti v rodinách. (Šilhavých) & Vše bylo v pořádku. (Vítovi) & Z našeho pohledu rodičů žádné připomínky. J Po zkušenosti z návštěvy Slovinců i Němců vidíme pozitivně variantu, kdy mohou být děti ubytované v rodinách např. po dvou (je-li to samozřejmě technicky možné), lépe snáší odloučení a stesk. (Adamcovi) & Chtěli bychom, aby v rodině strávili více času, alespoň jedno odpoledne. (Krajčovičovi)

Žáci: Večerní bowling byl trochu chaotický, možná zařadit, ale jinak zorganizovat. (Olga Přibylová) & Vyplňování papírů. (Nikola Přibáňová) & Soutěž vyplňování otázek mě nenadchla. (Denisa Šilhavá) & Myslím si, že se moc nepovedlo zařizování dopravy německých studentů. (Pechovi) & Povedlo se vše. (Nicole Vítová) & Povedlo se vše, ale otázky o Dobřanech v angličtině byly velmi složité. (Sára Ženíšková) & Povedlo se to dobře. Pamatovat na volný čas s Němci. Stravování v jídelně Němcům nechutnalo. (Martin Adamec) & Já měla skvělou Němku, ale někteří takové štěstí neměli a ti jejich Němci se například nezapojovali do soutěží a přišli mi nepříjemní a znudění. (Jana Krajčovičová) 

 

3. Další nápady pro budoucí setkání v Dobřanech v roce 2014 ...

Rodiče: Návštěva plzeňského pivovaru, návštěva Techmánie – planetária. (Šilhavých) & Delší návštěva studentů – 3 dny si myslím je málo. (Pechovi) & Turistický výlet do přírody, návštěva Prahy. (Vítovi) & Naplánovat akci dříve, aby bylo hezčí počasí a více k vidění. (Krajčovičovi)

Žáci: Jet do Plzně a projít si některé památky např. pivovar, centrum města, …(Olga Přibylová) & Nakupování. (Nikola Přibáňová) & Návštěva Kotynky. (Denisa Šilhavá) & Více společných her (bowling), jet do lepšího obchodního střediska. Společné spaní ve škole. (Nicole Vítová) & Navštívit malé vesničky okolo Dobřan, výlet do muzea v Plzni atd. + delší pobyt. (Sára Ženíšková) & Trochu více volného času s Němci jindy než večer. (Martin Adamec) & Doufat v lepší počasí, aby bylo tepleji. J (Jana Krajčovičová)


4. Co by nemělo chybět při návštěvě v Německu v březnu 2014, co bychom si přáli vidět, zažít, co by nám udělalo radost ... (podněty předáme německé straně)

 

Rodiče: Návštěva památek v Regensburgu. (Šilhavých) & Místní kultura, příroda, aquapark. (Vítovi) & Poznání města, poznání života v jiné zemi. (Ženíškovi) & Aby se českým dětem vše líbilo a aby byl připraven stejně pestrý program, jako připravili čeští studenti. (Krajčovičovi)

Žáci: Návštěva obchodního centra a poznávání památek a historie Obertraublingu. (Olga Přibylová) & Nakupování! (Nikola Přibáňová) & Nakupování. (Denisa Šilhavá) & Navštívit větší město. (Nicole Vítová) & Centrum města, navštívit památky města, okolí města atd. (Sára Ženíšková) & Vidět zajímavosti Obertraublingu, poznat jejich město. Možnost ubytovat více dětí v jedné rodině. (Martin Adamec) & Stejně nabitý program. J (Jana Krajčovičová)

 

Další: Připomínky žádné nemáme, akci pokládáme za prospěšnou ve všech směrech. Děkuji, s pozdravem Alena Leitlová. & Za učitele: Máme velkou radost, že po řadě let jednání se podařilo výměny realizovat. Že nebyla doprava v pořádku, za to opravdu nemůžeme, naopak – bylo skvělé, že se nám podařilo rychle zajistit autobus při nečekané vlakové výluce. Velké poděkování všem, kteří organizovali, ubytovali, starali se i jinak, a městu Dobřany, že podpořilo finančně (cca 30.000 Kč). Těšíme se na setkání v březnu 2014, věřím, že to nebude jen o nakupování J. Připravujme se i jazykově – abych „nekázal vodu“, začal jsem také chodit na němčinu J. (Jaroslav Šedivý)


 

TEPfaktor

Na začátku října jely sedmé ročníky do TEPfaktoru u Příbrami. TEPfaktor je týmová hra na námět televizní Pevnosti Boyard. Do TEPfaktoru jsme jeli, protože na konci šesté třídy jsme neměli školní výlet. Měli jsme jet do pražské ZOO, ale byla zatopená. Na místo jsme dorazili kolem půl desáté. Na falešné pláži jsme se rozdělili do týmů a vyslechli si pravidla hry. Taky jsme se šli podívat do jedné místnosti s úkolem. Tam nám vysvětlili barevná tlačítka a co dělat, když světlo zhasne. Pak jsme dostali kartičku a čip, zazněl gong a hra mohla začít. Chodili jsme chodbičkami do jednotlivých místností. V nich byly různé úkoly. Můj tým neměl moc hezký začátek, ale pak jsme se rozjeli a nakonec jsme pár těch razítek získali. V této hře jde hlavně o týmovou spolupráci. My jsme sice nevyhráli, ale měli jsme radost z úspěchu.

Vojta, 7.A

 

Proč se těšit na začátek školního roku?

1Hudba, pití, zábava a spoustu kamarádů, to všechno a ještě mnohem víc na vás čeká na každém festivalu. Letošní ročník Back to school, který se konal také u nás v Plzni v parku za Plazou si užilo mnoho studentů všech věkových kategorií. Vstup byl zdarma, proto o návštěvníky festivalu nebyla nouze. Vystoupilo mnoho známých českých i slovenských kapel, jako například Horkýže Slíže, UDG, Charlie Straight, Discoballs, Evelynne. Kromě kapel si návštěvníci mohli vyzkoušet ve stáncích kolem pódia různé aktivity. Těšíme se na začátek příštího školního roku a doufáme, že se na Back to school přijde podívat hojný počet lidí z naší školy.

Kačka a Domča, 9.B

 

Bernold v Plzni

Bernold? Nic vám neříká to jméno? Hudebníkům by snad trochu mohlo. Ovšem hráči na 1příčnou flétnu by tohoto charismatického francouzského muže měli znát. Ve středu 9. října měl tento famózní hráč koncert v 1Plzni. Byl to naprostý unikát, jelikož Phillippe Bernold vystupuje po celém světě a v ČR má koncert pouze ve velkých městech, tedy v Praze a v Brně. Díky skvělému přátelství mezi Francouzem a českým učitelem panem Ostrým, který učí na konzervatoři příčnou flétnu, se mohl koncert uskutečnit právě v Plzni. Dům hudby v „Husovce“ ožil líbeznými melodiemi a tóny. Zlatý le1sk příčné flétny pana Bernolda oslnil všechny v sále, a když hráč spustil, jeho naprosto dokonalá barva tónu a sytý zvuk vykouzlil mnohé úsměvy na tvářích nejen přítomných profesionálů, ale i amatérů. Vřele doporučuji návštěvu nějakého jeho koncertu. Podle mě se totiž pan Bernold narodil s příčnou flétnou u pusy. J

Mary, 9.B

závěr