Aktuální počasí

Počasí dnes:

13. 12. 2018

zatazenosesnez

Bude oblačno až zataženo, místy sněhové přeháňky nebo slabé sněžení. Denní teploty -1 až 3°C. Noční teploty -2 až -6°C.

Obsah

  • práce, s níž Tonda uspěl v celoškolní soutěži Dobřanské pohledy - literární část (medailové umístění:-)
 
Antonín Oplt, 7.B
 
ZPRÁVA Z NOVIN:
 
13. září 1948 John Mason, výzkumník paranormálních jevů, popsal novou mimozemskou formu života, objevenou 21. listopadu 1947 v Severní Americe poblíž řeky Ohio.
 
 
            Nalezený tvor má větší hlavu, protáhlou mírně dozadu, což naznačuje jeho nadprůměrnou inteligenci. Černé vykulené oči připomínají brány do prázdna. Uši nejsou na první pohled viditelné, ale při bližším prozkoumání zřetelně vidíme dírky na místě, kde lidé uši mají. Nemá vlasy ani chlupy, což naznačuje, že mu chybí dostatečné množství vitamínu D. Ústa jsou tenká a malá, pod nimi je jen zcela nevýrazná brada. V ústech nenajdeme hlasivky, kterými by vydával zvuky, takže se musí dorozumívat jinými prostředky, možná telepaticky.
         Modrošedé tělo, bez jakýchkoliv pigmentových skvrn, je hubenější až vyzáblé, naprosto nepoměrné k hlavě. Ruce a nohy dosahují téměř dvou metrů. Plíce nebyly přizpůsobeny k dýchání našeho vzduchu, takže by na Zemi nemohl přežít. Jinak se celé jeho tělo jeví dokonalejší než lidské, z toho vyplývá, že jeho rasa pravděpodobně vznikla mnohem dříve, než první živočichové vylezli z oceánů.
Myslím, že tento nález a následný výzkum má pro lidstvo stejný význam jako objevení ohně. Jen se bojím, že na tuto zprávu svět ještě není připraven.
 
John Mason, výzkum paranormálních jevů
 
 
  • Další medailová práce (bohužel už nevím, jak se kdo umístil, ale myslím, že Štěpka byla dokonce první a Tonda třetí - i kdyby ne, obě práce jsou véééélmi povedené)
 
Štěpánka Jindrová, 7.B
 
 JAK JSEM LETĚLA NA URAN
 
 
K mým třicátým narozeninám jsem si přála nemálo zvláštní přání. Přála jsem si letět na Uran. A opravdu. Za pomoci mých přátel se mi to splnilo. A tak jsem jednou ráno nasedla do rakety se zkušeným instruktorem a vyrazili jsme. Cesta vesmírem trvala dva dny.
Když jsme dorazili na Uran, nemohla jsem se dočkat, protože mi před přistáním instruktor zavázal oči šátkem. Když mi šátek zase sundal, rozzářila jsem se štěstím. Všude kolem byla tma, jen planeta jasně zářila světelným prachem. Chtěla jsem udělat krok, ale nešlo to jako obvykle. Pohyb byl něco mezi vznášením se a poskakováním. Hezký pocit. Museli jsme mít dýchací přístroje, protože tu nebyl možný život. (Alespoň pro lidi ne).
Na planetě jsem se bála na cokoliv sáhnout, protože jsem to neznala. Nevěděla jsem, jakou teplotu mají krátery a jestli je v nich láva. Nebo jestli koušou uranské nerosty. Ale vzhledem k tomu, že na planetě byla zima, protože to byla druhá planeta nejdál od slunce, tak jsem se krápníku přeci jen dotkla. Pak jsem si do láhve nasbírala světelný prach a najednou se přede mnou objevilo něco jako mimozemšťan. Stál k nám zády. V obraze, který se odrážel na skále jsem zjistila, že je modrý, a má krásné velké, lesklé oči, které vypadaly, jako by mu bylo smutno. Mám pocit, že upustil slzu, ale to nás ještě neviděl. Pak se rychlým poskokem snožmo otočil a lekl se mě. Pořád měl mokré oči. Ale, když jsem mu zamávala, pochopil a snažil se mě napodobit. Pak se rozzářil a přestal být smutný. Řekl, že se jmenuje UNO.
 Zůstala jsem na Uranu měsíc . Přespávali jsme pod širým nebem nebo v raketě, což bylo mnohem hezčí. Hvězdy byly všude kolem nás. Když jste se správně natočili, viděli jste všechny planety za sebou až ke Slunci a to byla krása. Pozoroval hvězdy byla naše každodenní zábava. Chytali jsme je do sklenic jako v Čechách světlušky. Pak jsme je rozmístili všude kolem po planetě a hráli jsme si. Jako by to byly magnety. Nebo jsme si stoupli na okraj rakety a pak vždycky skočili a dělali jsme jako, že létáme. Celí unavení jsme vypustili hvězdy a šli jsme spát. Druhý den mi UNO ukázal keř, na kterém jsou svítivé bobule, které vás nasytí a zároveň nikdy nedojdou.
Jednou jsme si chtěli udělat výlet po planetě na nedalekou památku. Jmenovala se Behymův psí nerost. To proto, že měl tvar psa a prý, když mu podržíte čumák a budete si něco přá,t tak se vám to splní. A UNO si přál, aby letěl se mnou zpět na Zem a já si přála to samé. Pak jsme se vrátili z túry a UNO udělal něco nečekaného. Celou noc studoval kuchařku. Udělal na světelném prachu, který když se zapálí je jako oheň, Hvězdu (místo masa) na rozteklém světelném prachu (omáčka) s bobulemi místo brusinek. Musím ale poznamenat, že to byla delikatesa.
Ani jsem si toho nevšimla a uplynul měsíc. Přiblížil se den odjezdu a všichni tři jsme mysleli na to samé. Co s UNEM. Zeptala jsem se ho, jestli nechce odjet se mnou a on si mohl ukývat hlavu, jak moc chtěl. Tak jsme se tedy vraceli pět dní zpět, kde nás už všichni očekávali. Vystoupila jsem současně s UNEM, kterého jsem držela za ruku. Všichni jakoby zkameněli, ale usmívali se. Pak začali tleskat a objímat se s námi a vyptávat se, jaké to bylo a kdo je UNO. Ve městě si ho oblíbili. UNO se naučil psát a počítat, mluvit už uměl, ale stejně se zdokonaloval a později se začal učit i angličtinu. Byl stále více oblíbený a chodily mu různé nabídky na rozhovory, focení a besedy. Stále však bydlel se mnou a byli jsme šťastní. Každý den jsme si užili naplno.
A jak to s ním vlastně skončilo?? Začal pracovat na stejném místě jako já. V naší plzeňské Techmanii. A to je ta krása, co nás dodnes spojuje.
VĚDA A VESMÍR J
           
    
  • dále nabízím ukázky prací, které děti zpracovávaly na počítačích, zatím bohužel nevím, jak vložit kombinovaný materiál - chybí tedy úvodní obrázek a barevné zpracování
  • děti tvořily charakteristiky lidí na základě charakteristik z říše zvířat (nic jednoduchého :-)
  •  
  • Jana Krajčovičová -
  • původní zvíře byl chrobák obecný
   Představuji si muže, který je menší a zavalitější postavy. Jeho hlava je kulatá, s černými krátkými vlasy, které jsou vidět jen málokdy, protože jsou často zakryty kloboukem. Kdybyste pana Chrobáka Pečlivého potkali na ulici, upoutá vás několik věcí. Například by vás zaujali černohnědé oči, dále malá a úzká ústa a větší nos. Jeho paže a nohy jsou úměrné k jeho menší postavě.
             Na panu Chrobákovi je zajímavý jeho styl oblékání. Nejčastěji nosí šedozelený klobouk, šedé tričko, černé džíny a zelené boty. Toto oblečení nosí jen proto, aby nebyl moc vidět, protože je nejraději sám. Radím vám všem, abyste nikam s panem Chrobákem nechodili. Pan Chrobák je totiž opatrný na to, co dělá. Ale když ho pořádně poznáte, tak zjistíte, že je to trochu ošklivý, ale strašně hodný a milý pán.                              
                                                                                                         
  • Maruška Kordíková 

původní zvíře - motýl jasoň červenooký  

 

Pan Jasoň Červenooký je velmi nápadný pán. Rád se předvádí, ukazuje a nic mu nezkazí jeho plány. Když se na člověka zadívá svýma červenýma očima, tak se ten dotyčný hned naladí na vlnu pana Jasoně, jinak by měl asi problém.
Přes oči přehozená blonďatá ofina mu velmi sluší a uši s černou náušnicí, schovávající se za jeho vlasy vypadají velmi vyzývavě. Pod očima, nenápadný malý nosík zahnutý trošku na pravou stranu upoutá malou pozornost, protože jediný nos není na panu Červenookém dokonalý. Rtíky, růžové jako maliny mívají tvar rovné čáry, protože se Jasoň tváří pořád tak nějak neutrálně avšak se velmi rád směje. Když se usměje vykouknou z jeho pusinky bílé zuby jako perličky.
Celá postava, vypracovaná z pečlivého běhání před představením v divadle, ve kterém pracuje, upoutá spoustu lidí, protože vypadá jako kdyby patřila nějakému světovému atletu. I když působí na první dojem velmi přísně, rád si dokáže udělat ze všeho legraci a občas nebere žádné jednání moc vážně. Jeho práce v divadle ho velmi baví, protože herectví je pro pana Jasoně nejen práce, ale i potěšení a koníček.
                                                                                    
  • Ivana Horsinková 
  •  původní zvíře byl pácník hnědý
 

Jmenuji se Páchník. Mám malou a drobnou postavu, zrzavé vlasy, malé uši a černé oči.. Tělo oválného tvaru s hnědo-černou pletí, vypadá poněkud zajímavě už na první pohled. Na zádech mi vystupují kosti s několika pihami a rezavými chloupky. Břicho je holé a hladké, nohy a ruce mám krátké a slabé.

     Jsem mírné povahy, spíše samotář a trochu stydlivý. Žádné konflikty se spolupracovníky nemám, a přesto si rozumím nejvíce jen s jediným. Jsme dobrými přáteli i přes můj vzhled.

     Znamení berana mi docela sedne. Jsem totiž trochu paličatý a stojím si za svým cílem, ale rád vyslechnu i názor ostatních a domluvím se.

     Líbí se mi hnědá a černá barva, která je jako má pleť, moderní hudba a některé druhy sportu. Ve volném čase rád                                                                                                                    jezdím na kole a rád plavu. Z ročních období mám nejraději léto, ale jsem alergik tak musím být opatrný. Přesto se rád procházím parkem osázeným listnatými stromy.

      Co se týká mého jména z toho si nic nedělám. Je to jen jméno. Spíše záleží na povaze člověka než na jménu.