Devět dotazů pro žadatele o obnovení titulu Ekoškola
Odpovězte prosím stručně a výstižně na tyto otázky v celkovém rozsahu celkem maximálně 10 normostran textu (1 normostrana = 1800 znaků).
Vaše odpovědi by měly popsat, jak jste naplňovali 7 kroků Ekoškoly a jak do tohoto procesu byli zapojeni žáci.
1. Změnil se váš tým Ekoškola? Pokud ano, kdo je jeho součástí? K jakým došlo změnám ve fungování týmu?
Ekotým (náš pracovní tým Ekoškoly) se na začátku každého nového školního roku vždy obměnil, nejstarší žáci (9.roč.) nás opustili, jiní přestali docházet na schůzky Ekotýmu (nejčastěji z důvodu nedostatku času nebo z důvodu, že v tu dobu mají i jinou výuku), ale noví žáci měli a mají i během roku možnost vstoupit a zapojit se do práce v Ekotýmu kdykoliv. Práce v Ekotýmu je u nás stále založena na dobrovolnosti. Každé třídě je na začátku září dána možnost vybrat, vyslat, zvolit si svého zástupce do Ekotýmu, zda této možnosti využije, záleží zcela na rozhodnutí třídy, ale ne na základě povinnosti. Nemáme v Ekotýmu sice zástupce ze všech tříd, ale naopak z některých tříd pracuje v Ekotýmu více aktivních žáků.
V tomto školním roce jsou v Ekotýmu zapojeni tito členové: : ze 4.A - Štěpánka Vyletová, ze 4.B – Sára Ženíšková, Lucie Hodanová, Nikola Kastnerová, ze 4.C roč. Magdalena Hadačová, Kristina Otýsová, Natálka Rybářová, z 5.A – Pavel Voruda, Filip Smola, Matěj Jindra, z 5.B – Aneta Adamcová, Kristýna Flaksová, Daniel Hůrka, Monika Suchá, ze 6.B - Jiří Hájek, Vladimír Rathouský, Lucie Ludvíková, Dominik Ners, z 9.A - Jan Pokorný, z učitelů: Mgr. Jaroslav Šedivý, Mgr. Miloslava Beštová, Mgr. Alena Boudová. “Externě” spolupracují s Ekotýmem žáci biologických praktik ze 7. – 9. ročníku, další pracovníci školy – např. paní učitelka Mgr. Marta Weinrebová, pan školník František Winter, hospodářka školy paní Jana Bultasová, uklízečky 1. i 2.stupně (při hodnocení soutěže tříd O trvale prima třídu), zástupci ředitele pro 1. i 2.stupeň – Mgr.Jitka Netolická a Mgr.Vladislav Kouřil, vedoucí školní jídelny paní Jana Bultasová a další.
Ekotým je součástí Školního parlamentu a pravidelně se scházíme 1x měsíčně (druhou středu v měsíci od 14 hodin a někdy dle potřeby i na mimořádných schůzkách). Opakovaně jsme vždy na první schůzce v září v obou komorách Školního parlamentu projednali a aktualizovali pravidla, která platí pro jednání (Jak se domluvíme aneb Jednací řád Školního parlamentu).
Na 1. stupni se žáci scházejí pravidelně každý týden ve středu. Plní drobné úkoly, sledují teploty ve třídách, organizují sběry (např. žaludů, mobilů, prázdných plastových lahví, …), zorganizovali sběr obrázků chráněných zvířat a vyplnili jimi prostor u schodiště, nepravidelně připravují Ekookénko – hlášení ve školním rozhlasu, zadávání soutěžních úkolů pro žáky.
2. Jak jste provedli srovnávací analýzu ekologického stavu své školy a k jakým zajímavým zjištěním jste dospěli? Kdo pomáhal při sestavování a zpracování analýzy?
Při srovnávací analýze jsme vycházeli z analýzy ekologického stavu školy na konci druhého monitorovacího období. Na několika pracovních schůzkách Ekotýmu členové (žáci i vyučující) hodnotili úspěchy a neúspěchy školy v jednotlivých oblastech – odpady, energie, prostředí školy, voda, které potom definovali jako slabé a silné stránky školy. Jako nástroj hodnocení byla použita SWOT analýza. Pracovali jsme nejprve ve skupinkách rozděleni podle jednotlivých oblastí a pak jsme v druhém kole společně definovali závěry hodnocení. I skupiny, které se v prvním kole nezabývaly dalšími oblastmi hodnocení, měly ve druhém kole možnost jednak poznat podrobný pohled na danou oblast od členů skupiny, jež ji důkladněji zkoumala, jednak měly možnost vnést do sledované oblasti nové postřehy. Část informací, zejména ekonomického charakteru, získali členové Ekotýmu konzultací s provozními pracovníky školy, zejména s hospodářkou školy, školníkem z 2. stupně, vedoucí uklízečkou 1. stupně a vedoucí školní jídelny. Velká pozornost a zvýšené úsilí členů Ekotýmu byly zaměřeny ve školním roce 2009/10 na hospodaření s vodou. Tomuto tématu se Ekotým v předchozích monitorovacích obdobích věnoval jen okrajově, až teď bylo nakládání s vodou sledováno v delším časovém období 2006 – 2010 a z různých pohledů (ekonomického, ekologického, technického a provozního). Ke zpracování metodiky auditu byly využity pracovní listy Ekoškoly aplikované na prostředí naší školy, organizační zkušenosti z předchozího zpracování energetického auditu i osobní zaujetí žáků pro danou problematiku. K výstupům vodního auditu patří finální sborník s výpočty, fotografiemi, nákresy a schématy školních budov; dále pak dva kliparty s podstatnými závěry auditu, které byly umístěny na chodbách v obou hlavních budovách školy. Za nejdůležitější však považujeme cílené šíření poznatků z vodního auditu ve všech třídách druhého stupně, spojené s ověřením znalosti žáků formou dotazníku a jejich vyhodnocením. Tuto osvětovou aktivitu provedli žákovští zpracovatelé vodního auditu, a tím si ještě více upevnili nabyté vědomosti. Podrobnější informace lze vyčíst, vč. závěrů a doporučení, ve sborníku (viz příloha).
Z dalších našich šetření vyplývá, že ve škole je stále co zlepšovat, že program Ekoškola nikdy nekončí a že některé věci nám nejdou tak rychle a dobře, jak bychom si představovali. Především je nutná opakovaná osvěta, naším největším problémem je přechod žáků z 1. stupně na 2. stupeň školy, který je v jiné budově, často se stává, že někteří jedinci návyky šetrného chování, které uplatňovali na nižším stupni, na vyšším stupni zapomínají a znepříjemňují snahu o vylepšování školníhu prostředí ostatním – např. při třídění odpadů, při šetření světelné energie či svým chováním s projevy vandalismu. Ale většina žáků je ochotna se podílet na zlepšování prostředí školy. Nahrazením cedulek u vypínačů o šetření energií přímo natištěním na zeď jsme se pokusili zabránit jejich spadávání či strhávání. Při kupování nových elektrospotřebičů zvažujeme vždy výběr i podle energetického štítku. Další zlepšení v oblasti energie očekáváme po úplném dokončení rekonstrukce budovy 2.st. – dokončená je nástavba a přístavba k budově školy druhého stupně, výměna všech oken budovy 2.stupně na eurookna. Bohužel ne vždy snížení spotřeby energií i vody vede k ekonomickému šetření, neboť se zpravidla každoročně zvýší cena. Zjištění další jsou uvedena v přehledu v příloze “Srovnávací analýza” (aneb Kam jsme se v programu Ekoškola posunuli / v čem máme ještě nedostatky), ve sborníku “Zpráva o vodním auditu”, v žákovském energetickém auditu. Některé návrhy a možnosti v analýze budou realizovány až v dalším období, budou v plánu činností v dalších letech.
3. Jak jste se dohodli na cílech nového či rozšiřujícího plánu činností?
Kdo a jakým způsobem pomáhal při sestavování plánu?
Při sestavení plánu činností jsme vyšli z posledního auditu Ekoškoly, provedeného 20.3.2009, z našich šetření a srovnání - analýzy ekologického stavu školy. Při jednáních nad plánem činností jsme využili brainstorming, řízenou diskusi a hlasování o návrzích. Při sestavování plánu činností nejvíce pomáhali členové Ekotýmu, kteří měli možnost projednat jednotlivé záměry ve svých třídách a některé aktivity byly konzultovány na jednání Senátu Školního parlamentu, kde má každá třída (5.-9. roč.) svého zástupce, neboť mnohé aktivity jsou uskutečňovány za vzájemné spolupráce Ekotýmu a Senátu či Ekotýmu a místní organizace ČSOP.
Plán činností je zveřejněn na internetových stránkách školy, na informační nástěnce na chodbě, bližší informace k jednotlivým aktivitám se k žákům do tříd dostávají od členů Školního parlamentu (Ekotýmu i Senátu) a od učitelů v ústní podobě, od žáků také školním rozhlasem, formou plakátků do tříd a článků ve školním časopisu.
4.Jakým způsobem monitorujete a vyhodnocujete naplňování plánu činností?
Jak daleko jste v naplnění svých cílů pokročili?
Monitoring se děje různými způsoby (viz přehled „způsob vyhodnocení“ v plánu činností): prezenční listina, zápisy z jednání, informace na nástěnce, reportáže do školního časopisu Podlavičník, články do Dobřanských listů, fotodokumentace, pozorování, srovnávání apod. Vyhodnocení probíhá pravidelně na schůzkách Ekotýmu, dále pak např. při soutěži tříd vyhodnocením odbornou porotou, ve výsledkové listině družstev v soutěži Zelená stezka – Zlatý list apod.
Monitorování a vyhodnocování všech aktivit provádějí sami žáci z Ekotýmu, Senátu, redaktoři školního časopisu, škola jim poskytuje pomůcky - např. fotoaparáty, PC, tiskárnu, kopírku. V plánu činností máme kolonku hodnocení, do které průběžně na schůzkách Ekotýmu zapisujeme plnění činností.
Aktivity uvedené v plánu činností (viz příloha) jsou průběžně realizovány během školního roku, zrealizovány jsou aktivity naplánované od září 2009 do června 2010 a od září 2010 do března 2011. Zbývají nám aktivity naplánované na duben - červen 2011 a dlouhodobé cíle spojené s rekonstrukcí školy.
V plánech činností v letech 2009 - 11 jsme některé naplánované činnosti museli přesouvat, zařadit znovu do plánu v dalším roce nebo zpravidla z časových důvodů přesahovaly školní rok a byly dokončeny až v dalším období. Z dlouhodobých záměrů se podařila dokončit nástavba a přístavba k budově školy druhého stupně, výměna všech oken budovy 2.stupně za eurookna. Nepodařilo se ještě vytvořit školní knihovnu s přístupem na internet (je vytvořen prostor i přístup na internet, chybí ale finanční prostředky na vybavení knihovny) a vylepšit vstupní prostor do školy s vazbou na celkové zateplení školní budovy (investiční záměr zřizovatele vycházející z energetického auditu zpracovaného odbornou firmou), rovněž realizace Zelené školní zahrady byla v uplynulých dvou letech přerušena, neboť její část byla přechodně využívána stavební firmou při rekonstrukci školní budovy. Na 1. stupni je ohrožen projekt Zelená školní terasa z důvodu reklamované stavební havárie na izolaci terasy.
5. Jakým způsobem jste zařadili další témata Ekoškoly do výuky?
Do výuky jsme témata Ekoškoly zařadili především v rámci všech přírodovědných předmětů, ale také v občanské, rodinné a výtvarné výchově, pracovních činnostech, jsou součástí průřezových témat ŠVP, realizujeme je formou tématických exkurzí (např. do místní vodárny a ČOV), žákovskými projekty v rámci výuky, tématickými besedami s odborníky, diskusemi nad problematikou, využili jsme dotazníky k tématu voda sestavené Ekotýmem, pracovní listy s aktivitami z metodiky Ekoškoly upravené pro naše podmínky, osvětovou činností samotných žáků mezi sebou, vlastními materiály - sestavené pracovní listy, formou soutěžní - O (trvale) prima třídu, výtvarná soutěž k výzdobě školní jídelny, tématické dny zaměřené na kreativitu žáků ve spolupráci s odborníky (Velikonoční pískování ve šk.r. 2009 - 10, v tomto šk.r. 2010 - 11 školní projekt k dopravě - Cestou necestou). Využíváme také spolupráce s občanským sdružením SEV Ametyst, jejichž výukové programy mají blízko k tématům Ekoškoly a navíc žáci vyjíždějí na tuto výuku mimo školu na terénní základnu do Prusin. Ve spolupráci s místní organizací ČSOP organizujeme trvale od roku 2008 akci v okolí Dobřan “Clean up the world “ vždy na jaře a na podzim. Škola se tím připojila k místní iniciativní skupině (zástupci ČSOP, ČMS, Junáka, ŘKF a další), jež si dává za cíl ve spolupráci s obcí postupně obnovit lesopark Martinská stěna. Kromě organizovaných úklidů lesoparku se žáci ve spolupráci s vyučujícími zhotovili pět panelů školní naučné ministezky s tématy vztahujícími se tomuto místu (historie a lidská činnost, savci, ptáci, bezobratlí), podíleli se na odhalení základů zbořené (a k obnově připravované) kaple Čtrnácti svatých pomocníků a vyřezávání náletových dřevin na cestách ke kapli.
V tomto školním roce na 1. stupni v rámci školního projektu doprava – Cestou necestou vyhlásil Ekotým soutěž Poznáváme Česko zaměřenou na způsob dopravy při cestování, při poznávání krás naší země od října do dubna. Žáci si zavedli cestovní deníky (stačila tabulka) s cíli svých cest. Poznatky mohli využívat v ČJ, PRV, VL, M, VV, HV. Na velikonoční akci bude vyhlášen nejekologičtější a nejaktivnější turista. Ve 4. ročníku žáci tvořili encyklopedie – doprava v minulosti, současnosti, budoucnosti, ČR – pozvání do krajů, dále vytvořili maketu dopravní situace ve městě.
6. Jakým způsobem jste informovali ostatní o své činnosti (vně i uvnitř školy)?
Jak jste do práce na programu zapojili ostatní ve škole?
Jaké kontakty a jakou spolupráci se vám podařilo navázat s širší veřejností?
Podařilo se vám uspořádat akci pro veřejnost? Jakou?
Informování o činnostech se děje prostřednictvím školní nástěnky, školního rozhlasu, článků a reportáží do školního časopisu Podlavičníku, do městských novin Dobřanských listů (dostává je každá domácnost ve městě), Školního zpravodaje pro rodiče žáků, informačních letáčků do jednotlivých tříd, ústní formou, formou internetových stránek školy.
Do určité míry se na programu podílejí všichni žáci školy (třídní kolektivy) tím, že třídí, starají se o třídu, mají určené služby na pořádek ve třídě, na péči o rostliny, účastní se soutěže O (trvale) prima třídu, soutěže třídních týmů v terénu Zelená stezka – Zlatý list, zapojili se opakovaně do výtvarné soutěže na výzdobu školní jídelny, zpracovávají projekty v rámci běžné výuky, zúčastnili se dotazníkového šetření programu Ekoškola a přispěli svými návrhy a nápady ke zlepšování stavu školy, všichni žáci jsou zapojeni do praktické výuky při tématickém dnu na stanovištích dle svého výběru, někteří žáci, kteří nejsou přímo v Ekotýmu, se zapojují do spoluorganizování aktivit, dobrovolníci z řad žáků i veřejnosti mají možnost se účastnit akcí jako např. akce “Clean up the world”, tématického Velikonočního dne.
Při organizování jednotlivých akcí již dlouhodobě spolupracujeme s místní organizací ČSOP (spolupořadatel soutěže ZSZL a úklidové akce), s občanským sdružením SEV Ametyst (výukové programy v Prusinách, pomoc při organizování tématického dne - Velikonoční akce), se ZO ČS včelařů (každoročně beseda pro žáky a praktické ukázky), s některými rodiči žáků (zdravotnice, hasiči - besedy a praktická výuka), s organizováním některých akcí (ZSZL,Velikonoční akce) nám pomáhají bývalí žáci školy (studenti SŠ a VŠ), s Mysliveckým sdružením (pan Pavel Krákora - pořádá vycházky do lesa pro 1.stupeň a úklidové akce), s ornitology (vedou ornitologické vycházky v okolí Dobřan), mnohé akce probíhají za podpory Města Dobřany, již tradičně probíhá tématický den Chvála různosti za spolupráce s odborníky (lektory) z různých oborů.
Akce “Clean up the world” se může veřejnost zúčastnit a účast veřejnosti je velmi vítána. Tuto akci pořádá Ekotým spolu s místní organizací ČSOP, s Městem Dobřany a Mysliveckým sdružením Dobřany, jejím záměrem je úklid oblasti v okolí Dobřan, tzv. Martinské stěny, kde se podílíme na připravování lesoparku. Také ornitologická vycházka v okolí Dobřan je určena i pro veřejnost, vánoční jarmark, školní Velikonoční akce (Velikonoční pískování bylo zpřístupněno veřejnosti).
7. Měnili jste svůj ekokodex? K jakým došlo změnám a jak jste k nim dospěli?
Jednotlivými body Ekokodexu jsme se zabývali na jednáních Ekotýmu. Projednávali, diskutovali a navrhovali doplňující body současného Ekokodexu. Z těchto projednání vzešly některé návrhy na doplnění, např. neplýtvat vodou při mytí výtvarných a pracovních pomůcek, zjištěné závady u kohoutků a splachovadel okamžitě hlásit p. školníkovi nebo nenechávat zbytečně rozsvícená světla na chodbách školy. Po společném prodiskutování těchto návrhů jsme se shodli na tom, že o další návrhy nebudeme doplňovat stávající Ekokodex, že tyto body pouze rozšiřují současný Ekokodex a že v obecné, stručnější podobě již v Ekokodexu obsaženy jsou. Navíc tabule se školním kodexem, ( jehož součástí je Ekokodex) jsou vyvěšeny na chodbě školy v obou hlavních budovách a také ve třídách jsou v menší podobě, takže jsme nechtěli plýtvat materiálem na tištění nového Ekokodexu.
Některé, hlavně nižší třídy, mají navíc ještě ustanovená svá třídní pravidla.
8. Jak hodnotíte svou zkušenost s programem Ekoškola v dalším období?
Program Ekoškola nám umožňuje nejen zlepšovat prostředí naší školy, navazovat spolupráci s odborníky, s veřejností, ale především při práci s dětmi vede k rozvoji vzájemné spolupráce dětí a dospělých, k týmové spolupráci, k rozvíjení konkrétních schopností a dovedností žáků, které jsou pro ně využitelné i v běžném životě – analyzování problémů, přemýšlení, komunikování s druhými, diskutování, navrhování, plánování, organizování, vyhodnocování své činnosti, působení na ostatní (osvěta). Důležité je, že na všem v Ekoškole se podílejí žáci, že oni jsou těmi hlavními realizátory programu, škola (pedagogičtí i provozní zaměstnanci) jim vytváří možnosti realizovat program Ekoškoly v naší škole. Ne vždy se nám daří naplňovat program Ekoškoly tak, jak bychom chtěli (časově, často je program ohrožen vnějšími neovlivnitelnými skutečnostmi, ale i vnitřními problémy zmíněnými již výše). Je to program náročný organizačně i časově, v podstatě nikdy nekončící.
Domníváme se, že ekologická angažovanost naší školy nám napomohla a napomáhá v realizaci dalších projektů a při získávání grantů na projekty, např. při realizaci projektu Slunce do škol, jehož výsledkem bylo instalování 10 solárních kolektorů a zásobníku na ohřev vody a na nějž přispělo Město Dobřany a Státní fond pro životní prostředí ČR, při přetváření školního pozemku na Zelenou školní zahradu i při mezinárodních projektech Comenius.
9. Uveďte jakékoliv další informace, které vám připadají důležité.
Škola – budova 2.stupně prošla rekonstrukcí, která přispěla ke zlepšení pracovních podmínek pro žáky i učitele. Zatím se nedaří zlepšit materiální vybavenost tak rychle, jak bychom si přáli.
Škola po skončení tříletého mezinárodního projektu EU Comenius (na téma Životní prostředí a zdraví, realizovaného spolu s rakouskou, portugalskou, polskou a slovinskou školou) a po dvouletém projektu (na téma Europass v praxi, spolu s rakouskou a portugalskou školou) je i v tomto školním roce zapojena do projektu EU Comenius (na téma Škola a ekonomika, spolu s rakouskou, slovinskou a německou školou) a v současné době připravujeme další projekt (zaměřený na přírodovědné předměty, spolu s německou školou v programu Comenius Regio). Nadále pokračujeme v dalších projektech, např. Zelená školní zahrada, Recyklohraní – zapojili jsme se v tomto školním roce do projektu společnosti ASEKOL “Věnuj mobil” na podporu sběru, opětovného využití a recyklace vysloužilých mobilních telefonů - některé opravené mobily se věnují do dětských domovů, ostatní nefunkční budou recyklovány. Podruhé Ekotým vyhlásil a zorganizoval výtvarnou soutěž na téma “Jíme zdravě”, vydařené výkresy jsou využity k výzdobě školní jídelny.
V minulém školním roce 2009 - 10 jsme uspořádali “na Škaredou středu” opět tématický den, kterého se mohli zúčastnit i rodiče žáků, nazvaný Chvála různosti aneb Velikonoční festival pestrého života (s mottem: “Ten umí to a ten zas tohle ...”), jehož záměrem bylo formou různých činností ne zcela výukového charakteru umožnit žákům ve škole uspět i v jiné oblasti, než je běžná výuka, vést je k poznání, že kvalita našeho života je v přímé úměře ke kvalitě našeho nasazení při výkonu jakékoliv činnosti. Žáci se předem zapsali na dvě stanoviště, na kterých v ten den pracovali (dle vlastního výběru). Na každém stanovišti byl pedagogický dozor a odborník (lektor), pod jejich vedením žáci pracovali na těchto stanovištích:Pískování, Písková laboratoř, Mramorování, Batikování hlínou, Šperkařství, Relaxace s čavanou, Bubnování, Řezbářství, Chemická laboratoř, Pečení velikonočních zajíčků a beránků, Relaxační techniky, Kadeřnický salón, Pletení pomlázky, Kuličkiáda, Stolní tenis a Dokumentační tým.Na dopolední tématický den navazovala tradiční Velikonoční zahradní párty aneb Velikonoční pískování jednalo se o práci jednotlivců, skupin, hlavním materiálem byl písek (v souvislosti s tím, že náš blízký lesopark má Martinskou stěnu, která je z pískovce). Z písku byla sestavena mandala, která je vystavena na stěně školy. Součástí programu byla výstava vytvořených prací na téma Parkiáda aneb Můj Martiňák, které vznikly v rámci dlouhodobé ekologicko – poznávací, výtvarné a literární aktivitě, vybrané práce se staly podkladem pro vytvoření naučné stezky v lesoparku Martinská stěna, některé třídy během roku - jednotlivých ročních období vytvořily celé knihy o Martiňáku a při poznávání “Martiňáku” výuka probíhala přímo v terénu. Doprovodný program pro návštěvníky Velikonoční párty z řad dětí i dospělých na jednotlivých stanovištích spoluorganizovali žáci a byl zaměřen především na práci s pískem, na využití písku na soutěžních stanovištích (viz fotodokumentace v příloze).
Letos proběhne ve středu před Velikonocemi 20.4.2011 další Chvála různosti a Velikonoční akce - Velikonoční zahradní párty aneb Cestou necestou (se zaměřením na dopravu a pohyb).
Od školního roku 2007-08 je naše škola zapojena do projektu Adopce na dálku - pomáháme ve vzdělávání indickému chlapci, který se jmenuje Johnson Baretto.
V minulém školním roce se našeho místního kola Zelené stezky, přírodovědné soutěže v terénu v lesoparku na Martiňáku, zúčastnili i žáci ze Slovinska z Brežice, byla pro ně připravena stanoviště s otázkami v anglické verzi.
V tomto školním roce nás oslovily a o spolupráci požádaly 2 školy z Karlovarského kraje – po vzájemné e-mailové domluvě nás navštíví 29.4.2011 žáci ze dvou škol, které jsou také zapojené do programu Ekoškola – ZŠ Plesná a ZŠ Hranice u Aše, zúčastní se našeho místního kola přírodovědné soutěže Zelené stezky, která proběhne v lesoparku Martinská stěna - v místech, kde jsme se podíleli na vzniku naučné stezky. Doufáme, že si vyměníme zkušenosti z programu Ekoškola, využijeme interaktivní tabuli pro vzájemnou prezentaci našich Ekoškol a doufáme, že se inspirujeme pro další práci.
V Dobřanech 4.4.2011
Zpracovala: Mgr. Alena Boudová